Olivie zajali Indiáni a prožila v zajetí hned u několika různých kmenů krušné chvíle. Poté, co se konečně vrátila domů, napsala o svém zážitku knihu. Podobný osud potkal i mnohé jiné ženy. Na jejich osudy je potřeba nahlížet z několika pohledů. Jedním z nich je i to, jak těžké bylo pro tyto indiánské zajatkyně opětovně se začlenit do společnosti. V případě Olive vše ještě ztěžovala tetování v podobě modrých značek na bradě. Ona sama jich později zneužívala, ač byla ve skutečnosti zhotovena coby symbol příslušnosti k indiánské rodině.
Olive Oatmanová s jejím tetováním na bradě
Na video o osudu Oatmanovy rodiny se podívejte zde:
Olivin původ
Olivina rodina pocházela z Missouri a dala by se nazvat rodinou mourmonů – což byli stoupenci církve Svatých posledních dnů Jamese C. Brewstera. Olive měla ještě šest sourozenců. Ještě když byla malá, rodiče se rozhodli právě pod vlivem kázání této církve začít nový život v Novém Mexiku. Po cestě však museli čelit mnoha komplikacím, takže nakonec se rodina, jež se navíc cestou rozhádala, rozdělila a její část zůstala v Arizoně. Naneštěstí právě Olivin otec se rozhodl v nebezpečné cestě pokračovat, což se mu vymstilo.
Napadení a zajetí dívek indiány
Jednoho večera, když se rodina po cestě utábořila, se k ní přiblížila skupina domorodých mužů, která nakonec rodinu napadla. Přežila jen jedenáctiletá Olive a její mladší, sedmiletá sestra Mary Ann (až později vyšlo najevo, že přežil ještě jejich dospívající bratr Lorenzo). Zdálo se, že útočníci patřili zřejmě ke kmeni Apačů, ale později se ukázalo, že se jednalo spíše o kmen Tolkepayů. Obě dívky upadly do zajetí, kde s nimi zacházeli velmi krutě. V podstatě se staly otrokyněmi.
Tolkepayové byl kmen, který se nechvalně proslavil právě tím, že bral do zajetí i ženy a děti, aby se tak pomstil za předchozí ztráty, jež idiáni utrpěli, když jim „bílí“ zabírali jejich území.
Hrob rodiny Oatmanových.
Dívky coby prodejní artikl
Dívky často střídaly místa, protože s nimi kmeny obchodovaly, dokud se na ně neusmálo štěstí. Dcera mohavského náčelníka Espanioleho se nad týranými holčičkami smilovala a přijala je do své rodiny. I když Olive byla velmi nedůvěřivá, protože po roce týrání už neočekávala nic jiného, Mohavkové se k dívkám chovali skutečně velmi dobře. Jednou z „poct“, jež se jim dostalo, bylo právě i modré tetování na bradě. Jednalo se o značky v podobě čar, jež měla Olive i na horních končetinách, které symbolizovaly nikoli status zajatkyně, ale rovnocennost mohavských žen coby příslušnic kmene.
U Mohavků byla Olive i její sestra Mary Ann fakticky považovány za členy kmene a mohly kdykoli odejít. Dívky se však o útěk ani jednou nepokusily.
Mohavkové.
Nový domov u Mohavků přinesl smrt
I když dívky měly u Mohavků poměrně pokojný život, kmen zužoval v roce 1855 hladomor, kterému podlehla i Mary Ann. Neoplakávala ji jen její sestra, ale celý kmen. Dokonce se jí dostalo i řádného pohřbu.
Po čase se v oblasti objevili bílí muži, což představovalo pro Mohavky nebezpečí. Proto vyzvali Olive, aby dobrovolně odešla a vrátila se ke svému lidu. Nakonec odcestovala do pevnosti Fort Yuma a tam byla v roce 1856 "nalezena". K jejímu překvapení se zde setkala i s bratrem Lorenzem, o němž si myslela, že nepřežil.
Smrt Mary Ann.
Těžký návrat do „normality“
I když byl její případ velmi sledován, začlenit se zpět do normálního života jí trvalo dlouho a nebylo to jednoduché. Olive nevěděla, jak se uživit. To se jí nakonec podařilo díky oportunistickému kazateli jménem Royal B. Stratton, kteerý zaznamenal její zajetí indiány do knihy "V zajetí dívek Oatmanových". Ten, chtivý kariéry spisovatele, přesně věděl, jak scény přikrášlit, aby vzniklo dobrodružství.
Dnes se mnozí domnívají, že se Olive přes zážitky v zajetí nikdy nepřenesla. Měla velké bolesti hlavy a čelila depresím. Zároveň měla problémy s mohavským tetováním, kvůli němuž se vdala až velmi pozdě. Každopádně jí ale trochu pozměněný příběh ze zajetí indiány vydělal na slušné živobytí a stala se tak velkou kuriozitou. Pro bílé publikum byly tmavě modré čáry na její bradě naprosto šokující.
Neřekla, že se jednalo o výraz „začlenění do mohavské rodiny“, naopak z něj udělala symbol týrání a utlačování, aby byly její přednášky, jež organizovala, vyprodané.
Zdroje:
en.wikipedia.org/wiki/Olive_Oatman, www.grunge.com, www.womenshistory.org
