Olmécká civilizace byla vlastně jen několika málo osadami, které historie zařadila do doby kamenné. Olmékové obývali nížinné pobřeží Mexického zálivu v letech 1400 až 300 let př. n. l. Vybudovali však velmi prosperující obchodní síť, která se rozšířila z Mexického údolí na severu až do Střední Ameriky na jihu. Díky této síti pak měli možnost sdílet například s Mayi nebo Aztéky takové inovace, jako bylo písmo, lidské oběti, kalendář, mezoamerické míčové hry nebo používání systému počítání pomocí čárek a teček. Odkud se však vzaly hlavy?

Na dokument se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Záhada obřích hlav

Obří hlavy byly objeveny zcela náhodou díky tomu, že Matthew Stirling, vedoucí Smithsonova úřadu pro americkou etnologii, zkoumal v roce 1938 v Mexiku místa, kde se střetávaly pravěké frakce. Jeho kolega William Duncan Strong, vedoucí katedry antropologie na Kolumbijské univerzitě, mu tehdy poradil, na koho se při zkoumání zcela neprobádané oblasti obrátit o pomoc. Byl to Clarenc Wolsey Weiant, student, který psal právě o oblasti Tres Zapota doktorandskou terénní práci. Tak se oba muži dali dohromady v expedici, při níž prohledávali každý kousek oblasti Tres Zapota.

A jejich expedice slavila úspěch - objevili několik nejstarších kamenných tabulek nalezených ve Střední Americe, náboženskou figurku a patnáct soch ve tvaru písmene U. Hlavní třešnička na dortu se ale objevila v džungli, kde vykopali příkop a narazili v něm na jeden z nejslavnějších artefaktů, které kdy byly ve Střední Americe nalezeny – objevili La Cabeza Colosal! Obří hlavu, která měřila 180 cm!

Proč jsou hlavy tak proporčně divné?

Stirlingův a Weiantův objev znamenal posun v myšlení archeologů o předkolumbovských civilizacích, protože předtím se všeobecně věřilo, že mateřskou kulturou Střední Ameriky byli Mayové. Mayská i aztécká civilizace mají společně olmécké kořeny. Olmékové pak stavěli velká města a pyramidy ještě před založením Říma i stavbou pyramid v Egyptě.

Po nalezení hlav vyvolaly jejich rysy mezi archeology vášnivou diskusi. Hlavy měl tlusté rty, ploché obličeje a široké nosy, což jsou charakteristické africké rysy. Proto se někteří vědci domnívají, že Olmékové byli Afričané, kteří migrovali do Nového světa. Většina vědců ale nesouhlasí a myslí si, že obličeje byly takto vytesány kvůli tvaru balvanů, které byly velmi mělké. Navíc jiné olmécké sochy, nefritové obličejové masky, mají znaky podobající se lidem z Asie.

Hlava za hlavou

Po první hlavě bylo postupně nalezeno celkem 16 obřích hlav na čtyřech místech v téže oblasti. Všechny hlavy jsou vytesány z jednotlivých bloků sopečného čediče z pohoří Tuxtlas. A každá je jinak vysoká – měří od 1,47 m do 3,4 metru a váží od 20 do 40 tun. Záhadné je, že všechny gigantické hlavy byly nalezeny pohřbené hluboko pod povrchem, téměř jako by jejich tvůrci chtěli tyto obří kolosální hlavy záměrně skrýt.

Záhadou je i to, že podobně jako u Stonehende, i zde bylo balvany hýbáno. Než byly do nich hlavy vytesány, balvany byly splaveny nebo dovlečeny téměř sto kilometrů. Podle výpočtů by to trvalo 1500 lidem asi tři až čtyři měsíce! Pak je zde ale teorie pověstných dřevěných válců, které mohly při přepravě pomoci. Pod kámen by Olmékové umístili řadu dřevěných válečků, aby minimalizovali tření a umožnili přepravu balvanu. Jenže k tomu by bylo potřeba obrovské množství dřeva.

A pak je tu ještě terén – bažiny ani močály, které v oblasti jsou, by tuto metodu nedovolovaly.

Každá z hlav pak vážila osm až dvanáct tun, takže původní čedičové balvany měly hmotnost až 18 tun. A konečně další záhadou je, že v oblasti nebylo nalezeno žádné železo ani měď, což znamená, že hlavy byly zřejmě vytesány kamennými nástroji. Pokud tomu tak bylo, jejich výroba byla velmi náročná a dlouhá. Olmékové přitom ještě ani neznali bronz a další nástroje, ale měly pouze znalosti tesání "kamene" pomocí jiných "kamenných" materiálů.

Více informací najdete na tomto videu:

Zdroj: Youtube

K čemu hlavy sloužily?

To nikdo jistě neví. Zatímco jedni si myslí, že Olmékové vyřezávali hlavy svých vládců nebo velkých válečníků, druzí si zase myslí, že hlavy jsou symboly sťatých hráčů míčových her. Trestem za porážku ve většině mezoamerických míčových her bylo totiž setnutí hlavy.

Pravda ale je, že žádné dvě hlavy nejsou stejné a přilby jsou zdobeny výraznými prvky, které naznačují skupinové nebo osobní symboly. Navíc dvě z hlav jsou vyřezány dvakrát a nikdo neví proč.

Kromě gigantických hlav po sobě Olmékové zanechali i další díla velké umělecké hodnoty, jako jsou trůny, oltáře a lidské postavy. Jejich sochařské umění bylo dokonalé! Dokonce až tak, že by jej nedokázali napodobit ani mnozí současní umělci.

Zdroje:

en.wikipedia.org, bodymindspiritjourneys.com, www.ancient-code.com