Podle Aristotela se měl o magnetismu zmínit už řecký filozof Tháles z Milétu v 6. století. př. n. l. Ten však nebyl prvním, kdo se o neviditelné síly zajímal. Předběhnout ho měli Olmékové, nejstarší známá mezoamerická civilizace. 

Poprvé se objevila v Mexiku okolo roku 1200 př. n. l. v oblasti Veracruz na pobřeží Mexického zálivu. Zanechala za sebou pozoruhodné chrámy a kamenné sochy, mezi které patří tzv. kolosální hlavy Olméků vytesané z čediče, balvan zvaný „žába“ a lidské postavy pojmenované jako tlouštíci. Jak ukázal výzkum odborníků z Harvardu, Yale a MIT, tyto artefakty se pyšní silným magnetismem.

Magnetismu na sochách

Avšak nejen tak ledajakým. Silné anomálie byly naměřené v oblasti pravého spánku a tváří hlav, u pupků těl a čumáku zvířete. „Ten, kdo sochy vytvořil, si byl vědomý, že hornina má v určité oblasti magnetické vlastnosti,” píše Jaroslav Klokočník z Astronomického ústavu Akademie věd. 

Zdroj: Youtube

Odborník upozorňuje, že starověký sochař nemusel nic vědět o magnetickém poli Země. Zřejmě jen využíval zvláštnost materiálu. Ten byl podle badatelů pečlivě vybíraný. Analýza totiž odhalila, že kameny byly nejprve zmagnetizované bleskem, poté vytěženy, přeneseny na místo a pak byly zpracované.

„Sochaři museli vlastnit metody a nástroje, které jim umožnily identifikovat přítomnost anomálních polí,” píšou vědci ve své studii. „Pravděpodobně tak vlastnili nějaký druh kompasu.”

Starověký kompas

Mezi nejžhavější kandidáty patří fragment leštěné tyčinky o délce 3,4 cm, šířce 0,8 cm s uraženým koncem, datovaná mezi lety 1400 - 1000 př. n. l. Pyšní se precizní půlkruhovou drážkou, jež je téměř rovnoběžná s podélnými hranami. Když ji výzkumníci položili na vodu nebo rtuťový horizont, stáčela se vždy stejným směrem k magnetickému poli s přesností menší než jeden stupeň. „Takový předmět by snadno zpřesnil umístění a morfologii zmagnetizovaných oblastí na sochách,” uvádějí vědci. 

Otázkou je, proč si Olmékové dávali tak velkou práci s hledáním vhodných balvanů a jejich zpracováním. „Většina předkolumbovských staveb není orientována jen tak náhodou. Téměř výhradně se odklánějí severojižním směrem s jistou, systematicky se vyskytující odchylkou 10°, někdy 25° i více,” píše Jaroslav Klokočník. Je tedy možné, že sochy, které byly pravděpodobně součástí starověkých cest, byly ukazatelem magnetického pólu země z náboženských či mystických důvodů podle zásad geomancie. 

Zdroje: www.learned.cz, www.vesmir.cz, www.curiosmos.com, www.anomalien.com, www.en.wikipedia.org