V Božím hrobě byla objevena neuvěřitelně cenná středověká památka. Podívejte se

Jerusalem

Jerusalem

Foto: Shutterstock.com

V chrámu Božího hrobu v Jerusalemě byla objevena vzácná kamenná deska, která dle vědců patřila k původnímu středověkému oltáři. Její výzkum zatím probíhá a výsledky má zveřejnit Izraelská badatelská společnost do konce roku 2022. První zprávy o tomto objevu byly uveřejněny o Velikonocích.

Chrám Božího hrobu

Chrám Božího hrobu neboli bazilika Svatého hrobu stojí v místě, kde byl podle křesťanů Ježíš ukřižován, pohřben a kde také vstal z mrtvých. Tuto svatyni poškodil v roce 1808 požár. Její rekonstrukce proběhla až v letech 2016-2017. V rámci projektu tří křesťanských komunit – katolické, pravoslavné a apoštolské, které se „musí“ o toto nejsvětější místo s nelehkým srdcem dělit, teď zde probíhají další opravy a archeologické vykopávky. Během nich archeologové našli zdánlivě obyčejnou kamennou desku, která je však skutečný poklad. „Je to fascinující…,“ řekl deníku The Times of Israel jeruzalémský archeolog A. Re’em z Izraelského úřadu pro památky „…desítky let ležela zapomenuta v mlze času, dokud jsme ji neobjevili“, řekl pak nedávno pro video agentury Reuters, která o nálezu informovala jako první. Deska o rozměrech 2,5 x 1,5 metru ležela v tmavém koutě kostela plochým rubem vzhůru pokryta grafitti, vrypy, podpisy a zprávami poutníků. Až teprve nedávno byl kámen otočen.

Zdroj: Youtube

Co skrývá fascinující nález

Když archeologové desku otočili, byli ohromeni. Ozdobné ornamenty na zadní straně jsou kombinací klasických, byzantských a raně islámských uměleckých motivů. Takových jaké dle zpráv poutníků měly být na hlavním oltáři kostela, který založili křižáci v roce 1149. „Teď to není vidět, ale původně byla deska zdobená drahým jemně opracovaným mramorem a kousky skla," řekl Re'em agentuře Reuters. Archeologové se domnívají, že deska byla přední částí starověkého hlavního oltáře, který musel stát na čestném místě na očích všech poutníků a věřících při mši, a že ho používali katoličtí kněží do doby, než Jerusalem dobyli muslimové. Po nich řecká pravoslavná církev až do požáru v roce 1808. „Zářil a musel to být opravdu úžasný artefakt," řekl Re'em, který výzkum provádí společně s I. Berkovičem z Rakouské akademie věd.

Devět panen

Kamenný kruh devíti panen: Místo tajemnější než Stonehenge. Vědci neznají účel

Zdroje: www.reuters.comwww.timesofisrael.com