Sedm nejhorších podvodů v historii Olympijských her

13. leden 2021 četba na 4 minuty
Jeden z největších dopingových skandálů loňského roku byl odhalen v Rusku. Prezident Ruského olympijského týmu Stanislav Pozdnyakov pod palbou médií poté, co byl ruský tým atletů vyloučen mj. z účasti na OH v Japonsku, jež nakonec neproběhly.

Jeden z největších dopingových skandálů loňského roku byl odhalen v Rusku. Prezident Ruského olympijského týmu Stanislav Pozdnyakov pod palbou médií poté, co byl ruský tým atletů vyloučen mj. z účasti na OH v Japonsku, jež nakonec neproběhly.

Foto: profimedia.cz

Vrcholový sport a doping jde, i přes nesouhlasné pohledy diváků a rozhodčích, ruku v ruce. Sportovci se často nacházejí pod takovým tlakem, že přivítají jakoukoli podporu. A pokud se jeden z nich kvalifikuje na největší sportovní svátek, který má ukázat krásu a schopnosti těla i duše, je už jen na jeho svědomí, zda vyzkouší i nějaký malý podvůdek, který mu zajistí místo na stupních vítězů. V historii Olympiády se pár takových "expertů" vždy našlo, brzy však byli s ostudou odhaleni.  

7) Et Tu, Nero?

Na 67. olympijských hrách údajně císař Nero často používal úplatky, aby on, jako Říman vůbec mohl soutěžit. Snad nejvíce do očí bijícím příkladem jeho úplatkářství byl závod čtyřkolového vozu, ke kterému si mohl zapřáhnout deset koní. V průběhu závodu však ztratil kontrolu nad svým spřežením a spadl, čímž se ocitl v ohrožení života. Přestože soutěž nedokončil, byl vyhlášen vítězem a slavnostně ověnčen.

6) Proč se trápit, že?

Trasa maratonu na Olympijských hrách v roce 1904 v St. Louis v Missouri byla do historie zapsána jako jedna z nejtěžších. Kromě prudkých kopců, provozu a potulných divokých psů se museli běžci vypořádat s vysokými teplotami a vlhkostí. Pro běžce Freda Lorza byly tyto podmínky unavující, a tak se rozhodl, že si odpočine. Na 14,5 km nastoupil do auta a nechal se svézt tři kilometry. Poté vystoupil a závod doběhl jako první. Jeho podvod byl ale brzy odhalen, a za vítěze prohlášen nový "finisher" Thomas Hicks, jehož navíc během závodu někdo přiotrávil strychninen.

5) „Dis-Onishchenko“

Na začátku olympijských her v Montrealu 1976 byl ukrajinský sportovec Boris Onishchenko favoritem v pětiboji. Neočekávalo se, že nadaný šermíř by mohl udělat v této disciplině chybu, ale opak byl pravdou. Problémy začaly, když britský tým zaznamenal, že Onishchenkovi byl udělen bod, přestože se svého soupeře ani nedotkl. Nakonec se zjistilo, že jeho kord měl na sobě tlačítko, které když sportovec zmáčkl, zaznamenal se falešný bod. Onishchenka vyloučili z daného utkání i celých olympijských her.

Boris Onishchenko vsadil na tlačítko na kordu, díky němuž bodoval, aniž by se soupeře dotkl.Zdroj: profimedia.cz

4) Ne tak rychle

Americká sprinterka Marion Jonesová byla zlatou medailistkou na olympijských hrách v Sydney v roce 2000, kde se stala první ženou, která vyhrála pět atletických medailí na jediné události. Její dokonalost však poskvrnilo obvinění, že dlouhodobě užívá steroidy. Případ vyšetřovala federální policie až do roku 2003, ale Jonesová obvinění popírala. Až v roce 2007 se přiznala ke lhaní, užívání drog i steroidů. Všechny její výsledky od roku 2000, včetně jejích olympijských titulů, byly anulovány. Později si odseděla šest měsíců ve vězení.

3) „Nejšpinavější závod“

Běh na sto metrů na hrách v Soulu v roce 1988 byl kvůli užívání drog označen jako „nejšpinavější závod“ všech dob. Ačkoli původně zvítězil kanadský sprinter Ben Johnson, o několik dní později mu medaile byla odebrána, protože byl pozitivně testovaný na anabolický steroid stanozol. Johnson se hádal, že nepodváděl, protože drogy brali úplně všichni. I když to nebyl zcela očišťující argument, byl pravdivý. Zlatá medaile měla být udělena druhému v pořadí Carlu Lewisovi, který měl sice toho roku pozitivní testy na stimulanty, ale na olympiádě se testování nějak vyhnul. Brit Linford Christie, který měl získat stříbrnou medaili, měl zase pozitivní test na pseudoefedrin. Mezinárodní olympijský výbor jej později očistil, když se zjistilo, že výsledek testu ovlivnil ženšen, který sportovec užíval.

Olympijský plavecký bazén v Berlíně

Opuštěná místa minulých olympiád

16. srpen 2016 četba na 2 minuty

2) Chudák kůň

Lidé nejsou jediní testovaní na nelegální drogy. V Pekingu v roce 2008 koni Camirovi, jenž soutěžil s jezdcem Tonym André Hansenem, zjistili v krvi přítomnost kapsaicininu. Tuto látku obsahuje mast na drobná poranění, jež je zároveň díky obsahu chilli papriček na seznamu stimulantů, tedy látek zakázaných olympijským výborem. I když společně vyhráli v parkurových závodech bronz, medaile jim byla za nedbalost odebrána.

1) Státní dopingový program

Sedmdesátá a osmdesátá léta patřila východoněmeckým plavkyním. Na hrách v Montrealu v roce 1976 vyhrály 10 z 13 závodů a vytvořily 8 světových rekordů. Přitom v předchozích hrách zlaté medaile nezískaly vůbec. Je tedy pochopitelné, že obvinění za užívání steroidů na sebe nenechalo dlouho čekat. Plavkyně však měly výsledek testů negativní. Po pádu Berlínské zdi se však ukázalo, že Východní Německo na svých sportovcích provádělo státní dopingový program. Nejvíce na něj doplatily právě plavkyně. Sportovci přitom ve většině případů vůbec nevěděli, že zakázané látky dostávají. (Zdroj: www.en.wikipedia.org, www.britannica.com)

Akční letáky