Největší podvodníci v dějinách olympijských her: Co vše lze udělat kvůli medaili

26. listopad 2019 četba na 5 minut
Vše začalo už v porodnici, miminko se narodilo s tak malými pohlavními orgány, že se lékaři rozhodli zapsat dítě coby dívku a tak to zůstalo až do dospělosti. Po odhalení podvodu, nebyla Dora zatčena, ale soud jí přikázal začít po...

Vše začalo už v porodnici, miminko se narodilo s tak malými pohlavními orgány, že se lékaři rozhodli zapsat dítě coby dívku a tak to zůstalo až do dospělosti. Po odhalení podvodu, nebyla Dora zatčena, ale soud jí přikázal začít po...

Foto: Youtube.cz

Co všechno člověk udělá pro to, aby získal kýženou olympijskou medaili? Kromě častého, a nyní přísně hlídaného dopingu se například jednomu účastníkovi podařilo vydávat se za ženu, jiný zase poslal místo sebe své identické dvojče. Představme si největší olympijské skandály minulosti.

Tvrdou pílí jasně k cíli. Ale co když to někdy nejde? osmičku olympijských soutěžících jsme nevybrali náhodou; do dějin her se zapsali svým vynalézavým a samozřejmě ilegálním řešením.

Dora Ratjen

… nebo také Hermann (Heinz) Ratjen se zasloužil o obrovské pozdvižení. Rodilý Němec se na olympijských hrách 1936 v Berlíně umístil na čtvrté pozici ve skoku do výšky žen. Ještě většího úspěchu se ale dočkal o dva roky později, kdy na mistrovství Evropy ve Vídni pokořil dosavadní ženský světový rekord. Že ve skutečnosti nejde o ženu, ale o muže (pravděpodobně hermafrodita), se veřejnost dozvěděla až po válce. Ratjen tvrdil, že ho k tomu donutila nacistická organizace Hitlerjugend: ,,Tři roky jsem žil život dívky. Bylo to opravdu hloupé."

,,Nikdy jsem neměla žádné podezření," přiznala jeho spoluhráčka Gretel Bergmann. ,,Vždycky jsme se ale divily, proč se ve společných sprchách nikdy nesvlékla donaha. Stydět se za své tělo v 17 letech… přišlo nám to vtipné. Jen jsme si myslely, že je zvláštní, tohle by nás nenapadlo."

Na "muže oblečeného do ženských šatů" upozornil policii v roce 1938 na cestě z Vídně do Kolína průvodčí vlaku. Ti Ratjena sebrali a dožadovali se dokumentů. V nich sice stálo, že je žena, ale Ratjen nakonec doznal, že je muž. Všechny jeho výsledky byly po odhalení anulovány. 

Boris Onishchenko

Moderní pětibojař Boris Onishchenko pocházel z Ukrajiny, tehdy SSSR, a účastnil se her v Montrealu v roce 1976. Během šermířské části proti Britům si protivníci stěžovali, že Onishchenko svého protivníka rozhodně netrefil tolikrát, kolik bylo zaznamenáno. Rozhodčí sebral Borisovi kord a dal mu náhradní. S ním zápas vyhrál.

Po přezkoumání Onischenkova kordu porota zjistila, že je uvnitř nepovolená technologie, jež zaznamenávala i zásahy, které se nestaly. Postačilo, když v danou chvíli Onischenko zmáčkl tlačítko, a bod byl zaznamenán. Po provaření podvodu ho olympijská komise nejenom vyloučila z her, ale sebrala mu všechny medaile za pětiboj. 

Tým sáňkařek na ZOH 1968

Ortrun Enderlein a dvě další slečny, původem z Německa, byly nepřekonatelnými vítězkami řadu let, zlaté medaile získaly v LOH 1964 a dvou mistrovstvích světa následující roky. Zimní olympijské hry ve francouzském Grenoble měly tak už předem vyhrané. A to doslova.

Ke své neuvěřitelně rychlé jízdě používaly speciální chemikálii, která působila na led a zapříčinila rychlý skluz. Přišlo se na to po sérii podezřelých chování, kdy se objevily těsně před začátkem závodu a po skončení utíkaly honem pryč. Nakonec se ukázalo, že podobné nekalé praktiky prováděly během všech svých zlatem ověnčených závodů.

Madeline de Jesús

Vynalézavost Madeline de Jesús je dnes legendární. Portoričanka po zranění kotníku při skoku dalekém nedokázala v blížících se olympijských hrách 1984 v Los Angeles uběhnout 4x400 metrů, šance na medaili se ale vzdát nechtěla. Oproti ostatním soutěžícím měla totiž jednu obrovskou výhodu - sportovně zdatné identické dvojče Margaret.

Ta se účastnila kvalifikace místo své sestry, běh zdolala a tým postoupil. Kouč portorikánského týmu si posléze uvědomil, že něco nehraje, a když zjistil, že Madeline vyslala na kvalifikace svou sestru, oznámil to porotě a tým ze soutěže dobrovolně stáhl.

Ben Johnson

Třikrát světový rekordman Ben Johnson se titulů i medailí ulovených na mistrovstvích světa a olympijských hrách musel kvůli pozitivnímu testu na doping vzdát. Málem se na to nepřišlo.

Jak jeho trenér přiznal, zakázané substance (převážně stanozol) podával Johnsonovi už od roku 1981. Do roku 1988, kdy to prasklo po finále na hrách v Soulu, prolomil Johnson tři světové rekordy v běhu, poslední společně se zlatou medailí vydobyl na finále LOH. ,,Dělá to tak každý," řekl jeho trenér Francis, a měl částečně pravdu; Pět z osmi soulských finalistů bylo v průběhu kariéry pozitivně testováno na doping. 

Johnson byl potrestán tříletým zákazem soutěžení, na trať se vrátit v roce 1991. Bývalého medailistu po výhře v Grenoble v roce 1993 opět chytili za doping, a tentokrát mu udělili doživotní zákaz soutěžení.

Akční letáky