Hudebník Ondřej Hejma působí dojmem hodného dědouška, málokdo by do něj tedy řekl, že kdysi skončil ve vězení. A co více, nebylo to v Česku, ale v Íránu. Tamější vězení jsou nechvalně proslulá drsným zacházením a mnohdy až nelidskými podmínkami. Ještě hůře jsou na tom pak ženy. 

Pokud jste žena, tak v Íránu skutečně ve vězení skončit nechcete. Kolikrát totiž dojde i na sexuální útoky, které jsou spojené i s neobyčejnou brutalitou. Není divu, že po propuštění se mnohdy lidé, kteří si tímto zážitkem prošli, trpí depresemi a kolikrát mají až do konce života psychické problémy. 

Učebnicovým příkladem toho, jak to v takovém vězení někdy chodí, je aktivistka Atena Farghadání, která se “provinila” tím, že nakreslila íránským poslancům opičí hlavy. Tuto dívku údajně vyslýchali až devět hodin denně a samozřejmě se to neobešlo ani bez fyzického násilí. 

Íránci si mysleli, že je agent, poslali ho do vězení

Jestli se takového zacházení dočkal i český hudebník můžeme jen polemizovat, každopádně pěvně doufejme, že se tomuto brutálnímu vyslýchání vyhnul. A čím že se Ondřej Hejma provinil? 

Byly sedmdesátá léta a mladý Hejma se vydal na cestu na vlastní pěst. O svém nepříjemném zážitku se rozepsal v knize s názvem Autostopem do Nepálu. „Je fakt, že název je trochu zavádějící, z Prahy do Turecka jsme letěli, v Afghánistánu tehdy nebyla auta, takže ani tam se stopovat nedalo, a zpátky jsme jeli lodí," uvedl na pravou míru jistá fakta, která se týkají názvu samotného. 

Některé zdroje uvádějí, že Hejmu íránské úřady považovaly za agenta. Podle všech skutečností Hejma skutečně agentem byl, nicméně ne špionem, ale pravděpodobně “jen” Státní bezpečnosti, což by vysvětlovalo i fakt, že na svůj výlet dostal výjezdní doložku, což se v té době stávalo jen těm, kteří byli takzvaně “prověření”. 

Hrozilo mu bičování a trest smrti

Web securitymagazin.cz dále píše, hudebník ke všemu pracoval pro americkou zpravodajskou agenturu AP. Nicméně problémy nastaly až na íránských hranicích, kdy se policistům nepozdávaly Hejmovy dokumenty. Íránci v něm hned zavětřili jasného špiona a pro jistotu ho poslali za mříže. 

Údajně mu tehdy hrozilo bičování i trest smrti, ale k hudebníkovu štěstí se vše vysvětlilo a proto, že byl shledán vinným jen kvůli nedodržení termínu platnosti víza, strávil ve vězení jen dva dny. I přesto to pro něj byl zážitek, který by nejspíš nejradši ze svého života vymazal. „Nikomu bych to nepřál,“ řekl k celé věci Hejma, který ovšem nikdy podrobněji neprozradil, co skutečně za zdmi íránské věznice za ty dva dny prožil. 

Zdroje: securitymagazin.cz, sedmicka.tyden.cz