Stalo se tak v roce 1337 a tento naprosto jedinečný porod se uskutečnil přímo na dvoře českého krále Jana Lucemburského. Rodičkou byla panovníkova druhá manželka Beatrix Bourbonská a dítětem Václav, nevlastní bratr Karla IV.

Milník v historii medicíny

Královna Beatrix tento porod inovativní metodou přežila velkou náhodou, a dnes je tato skutečnost považována za milník v historii medicíny.

O tomto zázračném a úspěšném prvním císařském řezu informuje časopis Česká gynekologie. Experti zde vycházejí z několika dobových záznamů a korespondence o mimořádném porodu královny Beatrix, kde se v latině píše o porodu „bez porušení našeho těla“. Citován je i text ve Vlámské rýmované kronice, kde autor neskrývá údiv nad zákrokem a tvrdí, že budoucí vévoda byl vyňat z matčina těla a rána se zhojila. Málokdo si ale umí představit, čím si asi Beatrix prošla.

To, že při břišním porodu Beatrix nevykrvácela, přežila traumatický šok a nedostala sepsi, bylo dílem shody mnoha okolností, štěstí a náhody.

Praha - centrum vědy a vzdělanosti

Novou metodu, již dnes běžně nazýváme císařský řez, představil v roce 1337 tým pražských historiků a lékařů. „Objevem“ se zabývali již několik let, ale provést císařský řez bylo ve 14. století podle historiků sice teoreticky možné, pro rodičku ale až na výjimky smrtelné.

Zhruba do roku 1870, tedy poměrně dlouho, nemohli lékaři operovat břicho, protože nebyla známa žádná účinná anestezie. I v této souvislosti ještě ve druhé polovině 19. století umíralo při pokusu o císařský řez až 90 procent žen. Důvodem nebyla jen nesnesitelná bolesti, ale také vykrvácení nebo otrava krve.

Zdokumentováno je však několik případů, kdy operaci ženy přežily, a vůbec první z nich pochází z roku 1500. A stal se ve Švýcarsku.

K tomu, že Beatrix porod přežila přispěl možná i fakt, že Praha byla tehdy místem vzdělanosti a na královském dvoře působili na svoji dobu zdatní ranhojiči a lazebníci. Nejednalo se však ani v nejmenším o císařský řez, jaký známe dnes. Princezna Beatrix byla s největší pravděpodobností ve chvíli zákroku považována za mrtvou, pravděpodobně upadla do bezvědomí, proto šlo vyjmout dítě a pokřtít jej. Díky tehdejší víře lidí by totiž bez křtu novorozené dítě nemohlo dosáhnout spásy.

Bolest z operační rány mohla následně Beatrix probudit. Skutečně ale zemřela až roku 1383 a žádné další děti již neměla.

Zdroje:

www.lidovky.cz, www.nlm.nih.gov,www.wired.com