Datace kosterních pozůstatků
Po rozpadu Římské říše v roce 395 po Kristu a jejím rozdělení na západní a východní část, začaly mezi 4. – 7. stoletím vznikat zárodky Byzantské říše. Docházelo k postupnému utváření její struktury správní, společenské i vojenské a říše přejala řečtinu jako svůj jazyk.
Na půdorysu Východořímské říše vznikla Byzantská říše.
Šest mužů a čtyři ženy
Do tohoto období se datují nálezy kosterních pozůstatků šesti mužů a čtyř žen. Je velmi pravděpodobné, že zemřeli násilnou smrtí, zřejmě v bitvě nebo konfliktu podobného typu. Rány na jejich tělech byly mechanického původu způsobené zřejmě šípy a oštěpy. Po forenzních testech kostí a lebek vědci zjistili, že jedna z obětí, i přes svůj zřejmě beznadějný stav, prodělala vysoce náročnou a na svoji dobu nebývale zručně provedenou operaci mozku.
Komu náleží ony kosterní pozůstatky?
Fakt, že těžce zraněnému muži byla věnovaná taková péče, svědčí o tom, že kosterní pozůstatky patřily zřejmě lidem, kteří se ve svém okolí těšili vážnosti a vysokému postavení. Tomu by také nasvědčovalo, že pozůstatky byly nalezené v poměrně zachovalém stavu pečlivě uložené v prostorách podobných chrámu. Nemohlo jít o běžné vojáky nebo bojovníky a jejich rodiny. Patrně to byli lidé patřící ke společensky významné skupině obyvatel.
Úžasné lékařské dovednosti té doby
Kosterní pozůstatky, které byly zkoumány, patří do doby předbyzantské císaře Justiniana.
Lebku starověkého lukostřelce zkoumal řecký vědec antropologie prof. Anagnostis Agelarakis působící na Adelphi University v New Yorku. Z jeho antropologických poznatků vyplývá, že již v předbyzantské době byla lékařská péče na vysoké úrovni. Zejména udivila přesná mozková chirurgie. Profesor Agelarakis k případu uvedl: „Velmi vážné úrazy, které utrpěli muži i ženy, byly ošetřeny chirurgicky nebo ortopedicky velmi zkušeným lékařem či přímo chirurgem s velkým výcvikem v péči o úrazy. Domníváme se, že to byl vojenský lékař."
„Mimořádná operace hlavy a krku“
Moderní technologie dnešním badatelům nabízejí postupy, jak analyzovat archeologické nálezy s výrazně větší přesností, než tomu bylo před pár desítkami let. Proto se prof. Agelarakisovi podařilo získat lékařské, chirurgické a paleopatologické údaje z této "mimořádné operace hlavy a krku".
Analýza naznačila, že příčinou operace nebyla nakonec utržená rána, ale vynutila si ji infekce. Bojovník, zřejmě lučištník, zahynul v průběhu operace nebo krátce po ní. Co je ale nejpodstatnější, prof. Agelarakis tvrdí, že šlo o chirurgickou operaci tak vysoké úrovně, která je v „předantibiotické“ době téměř nepředstavitelná. Byla provedená s důkladnými a složitými předoperačními přípravami, chirurgicky čistě a přesně. Toto zjištění šokovalo vědce z oboru lékařství a antropologie.
Komu byla poskytnuta chirurgická péče na tak vysoké úrovni?
Tak prioritní péče svědčí o tom, že muselo jít o neocenitelného člověka té doby. Spekulace, že se archeologům dostala do rukou lebka vysoce postaveného muže, se tak potvrdila. Kdo jím však byl, archeologové neví. A nejde pouze o dokonale provedenou operaci mozku zkoumanou na jedné z lebek. Všech deset koster náleží lidem patřícím ke společenské elitě své doby. Léčba, patrná z jejich kostí, vykresluje překvapivě pokročilý obraz dovedností, které jejich lékaři mohli mít. Pokud jde o traumatická zranění, která tito jedinci prodělali, fyzické důkazy osvětlily vysokou kvalitu zdravotní péče v Řecku doby předbyzantské.
Tento nález jako takový vrhá světlo nejen na to, jak byzantská komunita léčila své vážené členy, ale i na to, na jak vysoké úrovni byla schopná využívat své lékařské dovednosti.
Zdroje: www.phys.org, www.allthatsinteresting.com, www.en.wikipedia.org
