Předzvěstí plánované biologické války se stalo obklíčení spojeneckých vojsk Němci během bitvy u Dunkerque. Britové uprchli po vodě a nechali za sebou veškerou těžkou techniku. Nevydařená defenziva je utvrdila v tom, že proti nacistům nemají šanci, a začali vyvíjet biologickou zbraň ničivého charakteru jako prevenci proti invazi.

Projekt řídil Paul Fildes. Ten koketoval s myšlenkou antraxu ve zvířecí potravě, která by se letadly shazovala na německé pastviny. Dobytek by po pozření uhynul a smrtící spory by se dál šířily na obyvatelstvo. Antrax pro vojenské účely nebyl žádnou novinkou – finští rebelové jím během první světové války překvapili ruskou císařskou armádu.

Po vdechnutí malého množství antraxu se dostaví symptomy podobné chřipce, které se dál rozvíjí do problémů s dýcháním v důsledku naplnění plic tekutinou. Pozření přinese silné průjmy a bolesti břicha. Včasně neléčený člověk umírá do 48 hodin.

Experiment málem skončil fatálně

Pod názvem operace Vegetarian se na ostrově Gruinard začaly uskutečňovat experimenty s ovcemi. Antraxem otrávené granule o velikosti 2,5 cm se podaly ovcím, které do několika hodin zemřely. Přišlo se na to, že spory antraxu i nadále zůstávají v půdě a dokážou v ní přežít desítky let.

Těla infikovaných mrtvých ovcí se pálila ve speciálních pecích. Během převozu však jedna ovce spadla do moře a její tělo bylo vyplaveno na skotském pobřeží. Mrtvola přilákala psa, ten se po pozření masa nakazil a stihl infikovat desítky dalších zvířat. Britská armáda podchytila epidemii včas, takže se nestihla rozšířit mezi civilisty.

Dezinfekce ostrova

Operace Vegetarian se nakonec neuskutečnila. Britové ji plánovali zahájit pouze v případě, že Německo použije biologickou zbraň jako první, což se nestalo. Navíc po zjištění, jak dlouho dokáže antrax v půdě přežít a jakou zkázu by mohl přinést celé pevninské Evropě, by operaci pravděpodobně ani nespustili.

Gruinard musel být uzavřen. Na pobřeží a na ostrov se umístily varovné tabule, které informovaly o příčině zákazu vstupu. V roce 1986 se pomocí letadel provedl postřik celého ostrova, použito bylo 280 tun formaldehydu, zředěného dvěma tisíci tunami mořské vody. Ty nejvíce kontaminované části půdy odtěžili a uzavřeli do speciálních karanténních kontejnerů. O čtyři roky později se Gruinard oficiálně otevřel veřejnosti, dodnes však zůstal neobydlený.