Síla optických iluzí
V optických iluzích nás ale neklame zrak, když v nich vidíme něco, co vidět nemáme. Klame nás náš vlastní mozek.
Důvodem není pouze to, co vidíme. U optických iluzí často predikujeme a předem vytváříme ve své hlavě závěry, které nejsou pravdivé.
Optické iluze lze totiž víc než cokoliv jiného považovat za klamy úsudků. nikoliv smyslů. Dělíme je na klamy fyziologické, geometrické, perspektivní, psychologické a pohybové.
Některé optické iluze však není snadné jednoznačně zařadit do jedné z těchto skupiny. Může za to fakt, že příčiny jejich vzniku přesahují hranice tohoto dělení.
To, jak danou optickou iluzi interpretujeme, je způsobené nedokonalým zpracováním viděných informacÍ v našem mozku.
Iluze z roku 1870
Za zmínku stojí například optické iluze vytvořené iradiací neboli tzv. přezářením, kontrastem popř. délkou trvání vjemu.
Optické iluze, které vám zamotají hlavu:
Iradiace je zdánlivé zvětšení světelné plochy na tmavém pozadí. Z tohoto důvodu se nám úzké osvětlené štěrbiny mohou jevit jako širší.
To, jak takovou optickou iluzi vnímáme, je způsobené podrážděním sousedních zrakových elementů na sítnici oka. Právě to je důvodem, proč se světlá plocha na tmavém pozadí zdá větší než stejně velká tmavá plocha na světlém pozadí.
Optických iluzí existuje celá řada. Jednou z nich je i iluze z roku 1870, které plete lidem hlavy i dnes. Jde o tzv. mřížkovou iluzi, kterou v roce 1870 vytvořil Ludimar Hermann.
Slavná iluze z roku 1870 plete lidem hlavy. Jak funguje?
Vaším úkolem je určit, jakou barvu mají tečky v mřížce. Na první pohled to není jednoznačné. Mřížka obsahuje černé, ale také bílé tečky.
Realita je ale taková, že v této optické iluzi jde pouze o hru světla. Neexistují v ní žádné černé tečky. Když se zaměříte na každou tečku zvlášť, zjistíte, že všechny tečky v mřížce mají bílou barvu.
Zdroje: www.dailystar.co.uk, x.com, www.timesnownews.com
