Optické iluze mohou být zábavné a zajímavé. Müllerova-Lyerova iluze je klasický optický klam, který vědce mátl po celá desetiletí. Přestože bylo navrženo mnoho teorií, které by vysvětlovaly, proč k iluzi dochází, žádné definitivní vysvětlení nebylo nalezené. Přestože jsou stejně dlouhé, většině lidí se zdá, že čára s hroty šipek směřujícími ven je delší. Tato iluze byla podrobně zkoumaná, ale vědci dosud nenašli přesvědčivé vysvětlení, proč tomu tak je.
Co si myslíte po zhlédnutí tohoto videa?
Dva versus tři rozměry
Podle článku Verywell Mind Müllerovu-Lyerovu iluzi poprvé objevil německý psycholog Franz Carl Müller-Lyer v roce 1889. Od té doby se řada studií pokoušela vysvětlit, proč k iluzi dochází. Podle jedné z teorií je iluze důsledkem snahy našeho mozku interpretovat čáry ve třech rozměrech, nikoli jako ploché dvourozměrné obrazy.
Když se na čáry díváme jako na trojrozměrné objekty, zdá se, že čára s hroty šipek směřujícími ven ustupuje do dálky, takže se zdá delší.
Podle jiné teorie je tato iluze výsledkem interpretace úhlů, které vytvářejí hroty šipek, naším mozkem. Podle článku časopisu Scientific American úhly vytvořené hroty šipek směřujícími ven způsobují, že se čára zdá delší, protože náš mozek si úhel vykládá jako větší vzdálenost.
Teorie máme, vysvětlení zatím ne
Navzdory četným studiím a teoriím vědci dosud nenašli definitivní vysvětlení Müllerovy-Lyerovy iluze. Iluze však stále fascinuje a zajímá vědce i laiky.
Ještě zajímavější je fakt, že Müllerova-Lyerova iluze údajně může být ovlivněná kulturními faktory. V článku Verywell Mind vědci zjistili, že lidé z kultur, které jsou v každodenním životě vystaveni většímu počtu pravých úhlů, jsou méně náchylní k iluzi než lidé z kultur s menším počtem pravých úhlů. Naznačuje to, že naše zkušenosti a vystavení určitým tvarům a úhlům mohou ovlivnit naše vnímání Müllerovy-Lyerovy iluze.
I díky popularitě této iluze vznikly v průběhu času její další varianty. Například Müllerova-Lyerova protiiluzivní iluze, při níž jsou hroty šipek nahrazené stejně dlouhými čarami. V této variantě se čáry ve tvaru písmene "V" směřující dovnitř jeví delší než čáry ve tvaru písmene "V" směřující ven, což je v rozporu s klasickou Müller-Lyerovou iluzí.
Jak Muller-Lyerova iluze (ne) funguje
Optická iluze má své místo i ve výzkumu našeho vnímání. Můžeme se dozvědět více o tom, jak funguje mozek. Například podle psychologa Richarda Gregoryho k této iluzi dochází v důsledku nesprávného použití měřítka stálosti velikosti. V trojrozměrném světě vnímáme vysokou osobu jako vysokou bez ohledu na to, zda stojí vedle nás, nebo v dálce. Když stejný princip použijeme na dvourozměrné objekty, je to dle Gregoryho jinak.
Důležitá je i hloubka, díky níž posuzujeme vzdálenost. Náš mozek vnímá hloubku obou hřídelí na základě hloubkových signálů. Jednu čáru směřující dovnitř pak vnímáme jako vzdálenější, a tedy kratší, zatímco když šipky směřují ven, hloubkový signál nás vede k domněnce, že linie je blíže, a proto je delší.
Tato iluze demonstruje, jak mozek reflexivně vyhodnocuje informace o délce a velikosti před čímkoli jiným.
Zdroje: www.verywellmind.com, en.wikipedia.org, news.uchicago.edu
