Značil orientační body, našel šperky

T. Karlsson je švédský nadšenec pro orientační běh. Loni v dubnu si vyrazil do lesa poblíž městečka Alingsås na západě Švédska, aby si připravil a aktualizoval mapy pro běh. Před velkými kameny spatřil hromádku „šrotu“. Nejspíš by jí ani nevěnoval pozornost, ale pak si všiml, že tam leží něco, co vypadalo jako svítilna, uvedl později ke svému nálezu místnímu tisku. Chtěl se na ni podívat, ale když se sklonil, uviděl nějakou spirálu a náhrdelník a další předměty. Přestože neměl ani tušení, že se jedná o pradávné artefakty, uvědomil si, že to nejspíš odpad nebude a nález oznámil.

Tisíciletá skrýš

Zdroje neuvádí, zda Karlsson mapu v té chvíli dokončil, nicméně zcela jistě nesmírně potěšil archeology a přispěl k poznatkům o životě této skandinávské země. Dle sdělení úřadů byl nález ukrytý v nějaké skrýši mezi balvany. Ze štěrbiny ho vyhrabala nejspíš nějaká zvířata. Jde zhruba o padesát předmětů, z nichž převážná část jsou šperky. Byly neskutečně dobře zachovalé. Archeologové se proto zpočátku domnívali, že to jsou padělky. Důkladná zkoumání však ukázala, že je tento velký a vzácný bronzový poklad z období 1 100 až 500 př. n. l.

B

ronzový poklad

Kromě jiných archeologů poklad zkoumal i profesor historických studií na Göteborské univerzitě a specialista na archeologii doby bronzové J. Ling. Pro tisk uvedl, že jsou šperky převážně náhrdelníky, náramky a nákotníky, dále pak ozdobné jehlice a očka pro upevňování částí oděvů, pravděpodobně z vlny. „… lze je spojit s vysoce postavenými ženami z doby bronzové,“ dodal Ling. Dávaly jimi na odiv své bohatství a společenské postavení. Lesní bronzový poklad je „jeden z nejpozoruhodnějších a největších nálezů" z doby bronzové v severské zemi.

Zdroje: www.sciencealert.com, www.thelocal.se