Každý aztécký muž musel projít základním vojenským výcvikem. Aztécká armáda měla dokonale propracovanou hierarchii, v níž měli orlí bojovníci své pevné místo. Nepatřili k prestižnějším skupinám, kam se řadili ti, kdo chtěli být stateční na bojišti, tedy otontinové (Otomies) a cuauhchicqueh ("Ostříhaní"). Pokrok každého studenta byl neustále testován v místních chrámech. Výjimečně talentovaní byli vybráni do užšího výběru, po němž následoval další výcvik, který z nich měl udělat orlí válečníky. Kromě válčení se orlí bojovníci směli později zapojit i do politiky.
Samotný výcvik ale nebyl všechno, aby se z vojáka stal orlí válečník, musel prokázat svou hodnotu na bitevním poli: zajmout nepřátelské bojovníky, aby mohli být použiti jako lidské oběti.
Na dokument o orlích válečnících se podívejte zde:
Orlí válečníci
Orlí bojovníci byli hojně zobrazováni a dodnes se nám zachovaly artefakty i aztécké sochy a obrazy, včetně obrázků nalezených uvnitř kodexů vytvořených Španěly.
V aztécké mytologii byl orel považován za symbol slunce, tedy i orlí bojovníci byli bojovníky slunce. Tomu odpovídal i jejich vzhled - oblékali jako orli, zdobili se orlími pery a nosili pokrývky hlavy s orlí hlavou. „Hledí“ v jejich pokrývce hlavy vypadalo jako otevřený zobák, ze kterého mohl bojovník vyhlížet.
Byli vybaveni hlavně zbraněmi určenými spíše k omráčení než k zabití nepřátel, a to právě proto, že jejich úkolem bylo přivézt živé zajatce. Kromě toho k arzenálu zbraní orlích válečníků patřily luky, oštěpy, dýky, praky, vrhače oštěpů atlatly a machahuitly. Na ochranu měli typ prošívané bavlněné zbroje. Orlí čelenky byly pak doplněny kulatým štítem, který byl pestře zbarvený a zdobený peřím a koženými řemínky.
Orlí zajatci
Počet zajatců, které musel kandidát na orlího bojovníka získat, je podle některých pramenů 4, podle jiných dokonce 12 nebo 20. Navíc počet nebyl jediné kritérium - zajatci museli být získáni ve dvou po sobě jdoucích bitvách.
Pokud se mu to podařilo, stal se orlím bojovníkem a získal významné společenské postavení v aztécké společnosti. Orlí bojovníci směli nosit na veřejnosti jemné šperky a kostýmy, v královských palácích směli nosit bavlnu a sandály a měli právo vydržovat si milenky.
Aztécký válečník ve zbroji
Také dostali na doživotí půdu osvobozenou od daní a veškerý zisk, který na ní byl dosažen, jim zůstal. Půda mohla být po jejich smrti předána jejich dědicům.
Zdroje:
