Psal se rok 1903. Farmář Knud Rom z Väike-Osebergu nařídil svým pomocníkům, aby začali odebírat hlínu z jednoho z kopců, který se tyčil na jeho pozemku. Netrvalo to dlouho a muži v mohyle objevili zbytky dubového dřeva.
Přivolaní archeologové na nic nečekali a zahájili výkopové práce. Během několika dnů se potvrdilo, že se jedná o místo posledního odpočinku bohaté ženy a její služebnice, jež byla s největší pravděpodobností obětována. I přesto, že hrobka pocházela z 9. století našeho letopočtu, předměty v ní nalezené byly díky rašelině dokonale zachovalé.
Vikinský vozík
Mezi artefakty patřilo kuchyňské náčiní, šperky, tkalcovský stav, koňský postroj, kožené boty, šaty, postele, saně nebo bohatě zdobený čtyřkolový kočár. Podobné vozíky byly již v Dánsku a Německu objevené a téměř bez výjimky se všechny nacházely v hrobech vysoce postavených žen. Dodnes však není zcela jasné, k čemu sloužily.
Detail řezby
„Zahaluje je rouška tajemství, protože je nikdo nezrekonstruoval, aby se zjistilo, jak vlastně vypadaly,” říká mistr řezbář Geir Røvik. „Společně s nadací New Oseberg Ship Foundation jsme se proto rozhodli, že postavíme přesnou repliku vozíku Oseberg.”
Celková délka kočáru byla včetně hřídele asi 5,5 metru, byl široký 1,5 metru a vysoký 1,2 metru. Pyšnil se propracovanými řezbami zobrazující scény z legend, symboly a zvířata, jako například hady a kočky.
Obojživelné vozidlo
„To naznačovalo, že byl vůz používaný při náboženských obřadech. Pak jsem si ale všiml několika detailů,” říká Røvik. „Celý vozík byl konstruován z více částí, jež se daly rychle složit dohromady nebo naopak rozebrat. Na kostře bylo položené odnímatelné sedadlo ve tvaru vany. Měl navíc vysoká a masivní kola.”
Odborníci si proto myslí, že vikinský kočár možná sloužil jako obojživelné vozidlo, které přepravovalo bohaté ženy z lodí na pevninu a zpět. „Je to jen teorie, ale z toho, co můžeme pozorovat, tomu mnohé nasvědčuje,” vysvětluje řemeslník.
Zdroje: www.thornews.com, www.earthlymission.com, www.et.wikipedia.org
