Ostrá konstrukce trestné kozy měla člověku způsobit velkou bolest, kterou trestající umocňoval jízdou po dlážděném povrchu. Přitom takto byly trestány většinou ženy, které trpěly „jízdou“ ještě více. Pakliže mučený celou proceduru přežil, ze „sedla“ kozy sesedl přinejmenším s velkými pohmožděními, při delší jízdě však docházelo ke zlomeninám pánve i sterilizaci.

Zdroj: Youtube

Největšího rozmachu dosáhla oslí jízda v 16. století, používala se ale i později. Mučicí nástroj byl zároveň užíván i jako jedna z forem pranýře. Název je odvozen od analogie s kozím nebo oslím hřbetem, který je relativně ostrý. Celé zařízení bylo někdy opatřeno dřevěnou oslí hlavou, zejména v případě použití jako tělesného trestu na veřejném prostranství.

A jak to celé fungovalo?

Jednoduchý nástroj působil neskutečnou bolest

Trestná koza byla vlastně hranatá kláda nebo ostře přitesané prkno, jehož průřez mohl být trojúhelníkový nebo kosočtvercový. Dřevo v této podobě bylo upevněno na dřevěný podstavec, takže velmi připomínalo kozu na řezání dřeva. Někdy byla doplněna ještě kolečka.

Celková výška kozy byla nejméně 150 cm, aby člověk, sedící na kládě, nemohl dosáhnout nohama na zem.

Oslí jízda

V českých zemích se tento nástroj nazýval osel, odtud i označení oslí jízda pro mučení na něm. Jeho použití je doloženo od 16. do počátku 18. století, a to nejen k vynucení doznání mučením, ale také jako druh tělesného trestu, srovnatelný s mrskáním.

Obecně byla v širším měřítku koza používána španělskou inkvizicí, naproti tomu ve střední Evropě převládalo jeho použití jako nástroje tělesného trestu.

Kdo byl trestán?

Na oslu nebo koze končili nejčastěji zloději, nevěrné ženy nebo i pytláci. Nutno dodat, že ve své době byla také „oslí jízda“ používána jako jeden z mírnějších trestů pro provinilé vojáky pruské armády.

Nahá oběť byla rozkročmo posazena na prkno, neboli kozu, která měla tvar obráceného “V”. Odsouzenec byl na „osla“ vysazen, pokud mělo být mučení obzvláště tvrdé, měl ještě zatížené nohy. A nestačilo se jen posadit – zase, pro ztížení trestu, bylo navíc odsouzeným, nebo odsouzenou, pojížděno po dlážděném povrchu. Nerovnosti působily neskutečnou bolest hlavně nevěrným ženám, jelikož právě při jízdě na dlažbě docházelo k prasklinám kostí pánevního pletence.

Po pár dnech této jízdy bylo tělo pomalu rozříznuto ostrou hranou, poté se z nástroje očistila krev a byl použit znovu.

Oslí hlava jako „bonus“

Pakliže se jednalo o pranýřování mučené osoby, nebylo výjimkou, že měla kláda někdy dokonce tvar skutečného, realisticky provedeného osla s ostrým hřbetem. Ten mohl být vyroben i z kovu, nejen ze dřeva.

Tento „moderní typ“ reprezentuje třeba moderní replika původního bronzového osla z 18. stol. na náměstí v polské Toruni.

Zdroje:

www.instagram.com, cs.unionpedia.org, cs.m.wikipedia.org, cs.unionpedia.org