Tajemství hrobu Kryštofa Kolumba: Analýza DNA rozdělila vědce na dva tábory

16. září 2019 četba na 3 minuty
Maják v Santo Domingu vypadá spíše jako pevnost. Kryštof Kolumbus chtěl být pohřben v Novém světě.

Maják v Santo Domingu vypadá spíše jako pevnost. Kryštof Kolumbus chtěl být pohřben v Novém světě.

Foto: Profimedia.cz

Proslul jako objevitel Ameriky. Později se sice ukázalo, že ho v Novém světě předběhli Vikingové, to mu ale na slávě nijak neubralo. O životě Kryštofa Kolumba (1451–1506) se ví hodně. Překvapivě ale není jasné, kde vlastně odpočívá.

Je to příběh, který se rozkládá na obou koncích Atlantiku, přesněji ve Španělsku a Dominikánské republice. Slavný mořeplavec se na sklonku života usadil ve španělském Valladolidu, kde si užíval bohatství a titulů. Po smrti si přál spočinout za oceánem, v místech, kde prožil řadu let a nespočet dobrodružných výprav, ale chvíli trvalo, než mu pozůstalí vyhověli. Jeho ostatky nejprve skončily ve Valladolidu a o tři roky později zase v klášteře de las Cuevas v Seville. Až roku 1542 se rakev dostala do Střední Ameriky, kde byla pohřbena v katedrále v Santo Domingu.

Popletené rakve

O několik let později ale ostrov napadl anglický korzár Francis Drake (1540–1596) a místní biskup se právem obával, že dobyvatel má zálusk nejen na bohatství, ale také na uložené ostatky slavných. Ve chvatu proto smazal všechny nápisy na schránkách, aby ztížil jejich identifikaci. Ostatky sice uchránil, ale zároveň zažehl dodnes trvající spor. Od toho okamžiku není jasné, co se Kolumbovými ostatky dělo dál.

V zásadě existují dvě verze. Podle jedné je tělo slavného objevitele zpět v Evropě. Když Španělsko muselo v roce 1795 předat vládu nad východní částí ostrova Francii, odvezlo si mimo jiných cenností také truhlu s Kolumbovými ostatky. Nejprve na Kubu, kde ale také nenašly klid. V roce 1898 totiž Kuba získala nezávislost, a tak Kolumbovy kosti čekala další pouť, tentokrát do Španělska, kde ho s velkou slávou pohřbili v katedrále Panny Marie v Seville. A tam coby lákadlo pro turisty odpočívá dodnes.

Největší maják světa

Je ale i druhá varianta, podle níž si Španělé v 18. století odvezli špatnou rakev. Když v roce 1877 začaly opravy katedrály v Santo Domingu, našla se další truhla s ostatky a dokumentem, který dosvědčoval, že právě tohle je Kolumbovo tělo. O nálezu se příliš nemluvilo, vše se rozvířilo až koncem 20. století, kdy Dominikánci postavili na počest 500 let objevení Ameriky obrovskou stavbu, která se pyšní titulem největší maják světa, a přenesli do ní údajné Kolumbovy ostatky.

Obrovská budova ve tvaru kříže o velikosti 210 na 60 metrů spolkla zhruba 100 milionů dolarů a vypadá jako kombinace římského chrámu a mauzolea. Její světla jsou viditelná až do vzdálenosti 300 kilometrů. Spotřeba elektřiny je tak obrovská, že je po většinu času vypnutá.

Otevření majáku v roce 1992 se účastnil i španělský král Juan Carlos a papež Jan Pavel II. Sláva se ale pranic nelíbila obyvatelům Sevilly. Protestovali, že skutečný Kolumbus leží u nich. Nyní ani jedna ze stran nechce ustoupit. Pravdu by nejspíš odhalily testy DNA, ale zatímco Španělé už mají v ruce papír, který prý dokazuje, že jejich Kolumbus je ten pravý, Dominikánci se kvůli znesvěcení zuřivě brání vydat ostatky svého Kolumba vědcům. Mořeplavec je tak i více než půl tisíciletí po smrti stále rozpolcený mezi dva kontinenty.(tom)

Akční letáky