O tom, že měl hrad významnou funkci svědčí fakt, že byl již ve 13. století obehnán 4 metry vysokou a 2,5 metru širokou zdí. Měl odvrátit útoky ze strany Slezska, které se tehdy nacházelo hned na druhém břehu řeky Ostravice. Ta však v důsledku častých záplav měnila své řečiště, a tím pádem také státní hranici.

2. srpna roku 1297 se proto sešli moravští a těšínští šlechtici, aby jménem svých pánů, těšínského knížete Měška a olomouckého biskupa Dětřicha z Hradce, projednali, jak tuto prekérní situaci vyřešit. První písemná zmínka o pevnosti pochází právě z tohoto jednání.

Slezskoostravský hrad

Jen o třicet let později přijal kníže Kazimír od českého krále Jana Lucemburského Těšínsko v léno. Řeka tak přestala být státní hranicí a hrad ztratil svůj vojensko-strategický význam. Od té doby již nikoho nezajímal a jeho sláva upadla. Velmožům byl spíše na obtíž. Majitelé se zde střídali téměř každé půl století. Vlastnil ho také známý husitský hejtman Jan Čapek ze Sán nebo Přemysl II. 

V roce 1508 se opevněnému sídlu vrátila jeho sláva. Vyženil ho totiž významný zemský úředník Jan Sedlnický z Choltic. Pevnost se tak stala střediskem politického života na Těšínsku. Nový vlastník začal zároveň s jeho přestavbou na renesanční zámek. Palác byl doplněn o nové bytové a hospodářské jednotky, kapli a rytířský sál. Zůstalo jen původní opevnění, doplněné o dělovou baštu.

Sedličtí byli skvělými politiky. Dveře si na zámku podávali přední těšínští a slezští šlechtici, aby zde rokovali o zásadních otázkách života v zemi. O dvě stě let později celé panství přešlo do vlastnictví rakouského vojevůdce Jindřicha Viléma Vlčka. Jeho syn po objevení černého uhlí zahájil těžbu a jeho následovníci se stali jedněmi z nejbohatších majitelů dolů v celé monarchii. Bývalému hradu to však neprospělo.

Propad až pod zem

Začal chátrat a byl postupně rozebírán místními. 30. listopadu 1872 ho navíc postihl rozsáhlý požár. Během oprav se zjistilo, že se jeho budovy následkem poddolovaní propadly o osm až jedenáct metrů a klesaly dál. 

V  50. letech minulého století odborníci zjistili, že se zámek propadl o šestnáct metrů. V roce 1954 byl na něj vydán demoliční výměr. Na poslední chvíli zasáhli památkáři a jeho torzo zapsali do seznamu chráněných stavebních historických památek. 

Zdroj: Youtube

Jeho smutný osud však pokračoval. Na nádvoří se bouralo i stavělo, pořádaly se zde diskotéky. Dnes prý Slezskoostravský hrad vypadá zcela jinak, než původně. Je ale významným kulturním objektem celého kraje a oblíbeným výletním místem velkých i malých Ostraváků. 

Zdroje: www.hrady.cz, www.slezskoostravskyhrad.cz, www.ostrava.rozhlas.cz, www.cs.wikipedia.org