O rodiny velitelů a dozorců bylo v koncentračních táborech dobře postaráno. Měly k dispozici komfortní byty, z řad vězněných žen si mohly vybrat služebné, kadeřnice i švadleny. Konkrétně v Osvětimi se přímo v hlavním táboře nacházel obchod s potravinami, fungoval tu sportovní klub, nechybělo ani kulturní vyžití v podobě kina a divadla.
Uprostřed pekla na zemi se pořádaly večírky a tancovačky, na kterých se pil alkohol v takové míře, že se dozorci leckdy divili, vedle koho se to ráno probudili. Milostné aféry byly běžné a nikdo jim nepřikládal význam.
Osvětimský velitel Rudolf Höss měl k dispozici luxusní dvoupodlažní vilu. Jeho manželka Hedwig trávila volné chvíle v květinové zahradě a s péčí o pět dětí jí pomáhaly chůvy. Sladké nicnedělání ji ale nenaplňovalo. Potřebovala nějakou seberealizaci, a našla ji v oblasti módy.
Toužila po vlastním krejčovském salonu a v Osvětimi se jí tato podnikatelská příležitost sama nabídla. Ve skladech se kupilo oblečení po zplynovaných židovských ženách a některé kousky byly obzvláště drahocenné. Hedwig je uměla rozeznat a věděla, jak je přešít a upravit, aby byly skutečně šik. Do salonu si vybírala švadleny z řad vězeňkyň, což značně ušetřilo náklady. Její produkce zaznamenala mezi dozorkyněmi velký úspěch a obchod jen vzkvétal.
Není však známo, že by Hedwig někomu osobně ublížila; svým šičkám z tábora vlastně zachránila život, když jim dala práci, jakkoli byla neetická. Po manželově popravě se proto vyhnula soudu a žila skromným životem v ústraní.
Ilse Koch
Zato Ilse Koch, manželka velitele Buchenwaldu, ve své krutosti zastínila i svého muže. Zatímco Karl-Otto Koch vězně "jen" vraždil za účelem vlastního obohacení, čachroval s účetnictvím a zpronevěřoval nacistický majetek, o Ilse se říkalo, že zabíjí vězně kvůli jejich tetování. Z potetované kůže si pak prý vyráběla různé dekorativní předměty do domácnosti.
Vina se v tomto bodě "buchenwaldské čarodějnici" nikdy neprokázala, ovšem svědectví o jejím sadistickém zacházení s vězni bylo víc než dost. Po válce byla odsouzena k doživotnímu vězení, kde v roce 1967 spáchala sebevraždu. Ke konci života napůl zešílela a strašily ji stíny buchenwaldských obětí. Jejího muže stihli popravit v dubnu roku 1945 sami nacisté, důvodem byly jeho podvody a neodůvodněné vraždy.
