Anděl z Osvětimi: Gisella Perl se vzpříčila Mengelemu a zachránila tisíce žen

3. únor 2020 četba na 3 minuty
Gisella Perl

Gisella Perl

Foto: Youtube

O osudu lidí přijíždějících do Osvětimi často rozhodoval Josef Mengele osobně. Děti, staré lidi a těhotné ženy poslal rovnou do plynové komory, ostatní zařadil na práci. Rumunskou gynekoložku Gisellu Perl zapojil přímo do svého lékařského týmu.

Gisella Perl se narodila v prosinci roku 1907 do konzervativní židovské rodiny žijící v uherském Sighetu, který se stal později součástí Rumunska. Střední školu ukončila s nejlepšími studijními výsledky ve třídě; zároveň byla jedinou absolventkou židovské víry a ženského pohlaví.

Její otec se domníval, že lékařské studium není nic pro dívku, ale Gisella ho přesvědčila. Stala se uznávanou gynekoložkou, provdala se za kolegu - internistu a narodily se jí dvě děti. Rodinné štěstí překazila válka. Její první roky strávila Gisella s příbuznými v místním ghettu, v roce 1944 musela nastoupit do transportu. Dceru stihla ukrýt u nežidovských známých, syna už od příjezdu do Osvětimi nikdy nespatřila.

Josef Mengele jí coby lékařce přidělil práci na ošetřovně ženského tábora. Gisella si musela poradit bez dezinfekčních prostředků a léků tišících bolest, v budově ani netekla voda. To nejhorší ale mělo teprve přijít.

"Mengele mi přikázal, abych mu nahlásila každou těhotnou ženu. Tvrdil, že těhotné budou přesunuty do jiného tábora, kde jim bude poskytnuta lepší výživa," vyprávěla gynekoložka v pozdějším rozhovoru. "Když to ženské zaslechly, hned se Mengelemu samy začaly hlásit: Já, já jsem těhotná! Až později jsem si uvědomila, co ve skutečnosti tyto nebožačky čekalo."

Namísto převozu do lepšího zařízení byly těhotné ženy odvedeny do výzkumného bloku, kde jejich břicha Mengele doslova rozpitval zaživa a bez umrtvení. Mrtvoly i s plody různého stadia vývoje pak putovaly rovnou do krematoria.

Gisella pochopila, že těhotenství pro ženu v Osvětimi znamená odsouzení k smrti. Začala vězeňkyním vysvětlovat situaci a tajně jim prováděla potraty. Uprostřed noci, na špinavé zemi, bez příslušných nástrojů a léků. Pro vězněné ženy to byla jediná naděje na přežití.

Kromě toho se okolo Giselly kupily pacientky, jimž vzhledem k ubohému vybavení ošetřovny nemohla pomoci. "Bez léků jsem byla bezmocná. Léčila jsem je svým hlasem, vyprávěla jsem jim krásné příběhy, říkala jsem jim, že jednoho dne budeme zase slavit narozeniny a zpívat," přiznala po válce Gisella.

Když po osvobození zjistila, že její manžel i syn jsou po smrti, pokusila se o sebevraždu. Lékaři jí doporučili změnit prostředí, a tak odcestovala do USA, kde ji přijala sama Eleanor Rooseveltová. "Už se netrapte, a buďte zase doktorkou," poradila rumunské lékařce prezidentova manželka a vyjednala jí povolení k pobytu ve Státech.

"Na celé Park Avenue jsem byla nejchudší doktorkou. Ale zato jsem měla nejbohatší praxi," vzpomínala Gisella, která se nakonec šťastně shledala aspoň s dcerou. V roce 1977 se společně přestěhovaly do Izraele, kde o 11 let později Gisella pokojně zemřela.

Akční letáky