Zápasy vězňů s medvědy a nevěstinec: Absurdnost koncentračního tábora Buchenwald

13. květen 2020 četba na 5 minut
Osvobození koncentračního tábora Buchenwald.

Osvobození koncentračního tábora Buchenwald.

Foto: United States Holocaust Memorial Museum / Public domain

Nedávno jsme si připomněli pětasedmdesátileté výročí, kdy americká vojska osvobodila koncentrační tábor Buchenwald. Do konce války prošlo tímto pracovním táborem – táborem pomalé smrti – téměř 240 tisíc vězňů, z nichž přes 56 tisíc v Buchenwaldu zahynulo. Jak probíhalo budování tábora a co se poté za jeho zdmi dělo?

Koncentrační tábory – nástroje holokaustu, místo mučení a vražd

Koncentrační tábory byly dle slov největšího nacistického představitele a válečného zločince Paula Josepha Goebbelse místy určené k převýchově protispolečenských živlů těmi nejhumánnějšími prostředky. Ve skutečnosti byly místy nejstrašnějšího mučení, vražd, staly se výkonnými nástroji holokaustu. V roce 1939 existovalo v nacistickém Německu šest koncentračních táborů, za války jejich počet výrazně stoupl. Mezi nejznámější tábory patří Buchenwald, Dachau, Majdanek, Ravensbrück, Sachsenhausen, Stutthof, Mauthausen. Jako první vznikl v roce 1933 koncentrační tábor pro politické vězně v Dachau. K místům hromadného rasového vyvražďování patřily vyhlazovací tábory Osvětim, Bełżec, Sobibor a Treblinka. Počet obětí nelze přesně zjistit, odhaduje se na milióny.

Bukový les smrti

Koncentrační tábor Buchenwald (česky znamená Bukový les) byl zbudován prvními vězni na zalesněném vrchu Ettersberg 15. července 1937. Buchenwald se nacházel asi osm kilometrů severně od městečka Výmaru (Weimar) ve spolkové zemi Durynsko (Thüringen). Patřil mezi jedny z největších koncentračních táborů v nacistickém Německu. Tábor pojmenoval říšský vůdce a šéf gestapa Heinrich Himmler jako „Koncentrační tábor Buchenwald, pošta Výmar.“

Likvidace vězňů v Buchenwaldu se odehrávala pod heslem „vyhlazení prací.“ Vězni pracovali až šestnáct hodin denně pod neustálou kontrolou esesáků a hlavněmi jejich zbraní. Bez jakékoliv pracovní techniky lámali kámen krumpáči, káceli stromy, kmeny odnášeli na ramenou, zeminu odnášeli na primitivních nosítkách. Tresty byly kruté, od výprasku, práce do pozdních nočních hodin až odnětí stravy.

Vedení tábora

V letech v letech 1937–1941 velel táboru sadistický Karl Otto Koch. Za jeho vedení tábor finančně prosperoval, neboť vydělával obrovské částky nejen na těžké práci vězňů, ale také prodejem jejich osobních věcí a cenností. Otrocká byla práce v nedalekém kamenolomu. Koch údajně vězně vítal slovy: „Takže teď jste tady, židovská prasata. Jakmile se jednou dostanete sem do tábora, není cesty ven. To si pamatujte – odsud se živí nedostanete.“ Koch obýval se svou manželkou – nechvalně známou dozorkyní Ilse – luxusní vilu Villa Koch. Ilse byla známá svou láskou ke psům, které štvala proti vězňům, byla posedlá lidskou tetovanou kůží, ze které si nechávala vyrábět stínítka lamp. Dalším velitelem tábora byl v letech 1942–1945 Hermann Pister. V Buchenwaldu působil táborový lékař Waldemar Hoven, který prováděl na vězních nelidské a neetické pokusy.

Práce, mučení, tresty

Místní dozorci používali k trestání vězňů celou řadu krutých trestů. Vězni pocítili od kopanců, úderů pěstmi, obušků, bičů, bambusových holí až po honění vězňů po táboře až do jejich skonu. Trestalo se také odnětím jídla, zavěšením na strom či uvržením do temného bunkru bez vody a jídla. Vězni zažívali různé techniky mučení až po zastřelení. U mučení často docházelo k chrlení krve, emboliím, rozdrcení ledvin a dalších důležitých vnitřních orgánů. Největším tyranem v táboře byl bezcitný sadista a psychopat Hauptscharführer Martin Sommer. Vězně kopal, mlátil, věšel, pálil jim pohlavní orgány a většinu ubil, uškrtil nebo otrávil. Další likvidační práci odvedl táborový lékař vpichováním injekcí Evipanu (barbiturát s hypnotickými a sedativními účinky) a dalších jedů a experimentálních chemických látek.

Buchenwaldské bizarnosti

Ke krutostem Buchenwaldu patřily takové bizarnosti jako například táborová zoo, přístupná i veřejnosti. Velitel Karel Koch údajně nechával jen tak pro zábavu zápasit vězně s medvědy v duchu gladiátorských her. V roce 1943 byl v táboře zřízen nevěstinec, některé ženy se tam v nevědomosti a s příslibem lepšího jídla a práce samy hlásily. Zařízení sloužilo také pro potírání homosexuality.

Osvobození

Počátkem jara 1945 se v táboře stupňovalo napětí a chaos, přestaly se rozdělovat příděly jídla a nacisti se snažili z obavy před blížící se spojeneckými vojsky evakuovat tábor. Tisíce vězňů bylo posláno na pochod smrti. Ostatní přeživší a bojeschopní vězni se mezitím formovali do útočných skupin a byli připraveni svrhnout vratké vedení tábora. Netušili, že svoboda je na blízku. Buchenwald se dočkal osvobození 11. dubna 1945, kdy jeho brány překročil první americký voják – důstojník Fred Keffer.

 

Zdroj: Paměť národa; Absolventi.gymcheb

Akční letáky