K mimořádnému nálezu cenného pokladu došlo poté, co si archeolog, doktor Adam Kędzierski z Polské akademie věd od vesnického kněze vyslechl místní legendy o ukrytém pokladu. Pak skutečně mince a šperky údajně patřící rusínské princezně a švagrové polského krále Boleslava Křivoústého z 12. století nalezl u malé vesnice Słuszków ve Velkopolském vojvodství v západní části středního Polska. Starý vesnický kněz, otec Stachowiak, rozhodně blázen nebyl.

 

Poslechl svědectví starého kněze

Poklad zahrnoval 6 500 stříbrných mincí uložených v plátěných váčcích, stříbrné slitky, úlomky olova, dva zlaté prsteny a dva snubní prsteny. Kněz se o existenci pokladu dozvěděl z pověsí, jež vyprávěli předváleční hledači pokladů.

Podle oficiální verze byl poklad ukryt na křižovatce tří pozemků, které se nacházely v severní části obce. Jenže to se ukázalo jako mylné místo, proto se doktor Kędzierski zaměřil na pole blíže k silnici. Tam o dva dny později archeologové poklad našli.

„Byl nalezen hrnec naplněný až po okraj denáry. Pro archeology, historiky a muzejníky je to nesmírně cenný nález, jeden z nejzajímavějších pokladů v Polsku. Poklad pochází z přelomu 11. a 12. století," řekl Adam Kędzierski.

V rámci pokladu byl objeven i prsten, který dle nápisu na něm mohl patřit rusínské kněžně jménem Maria. Manželkou Boleslava Křivoústého byla toho času ruská kněžna jménem Zbysława, která měla sestru.

Tato Marie, manželka Piotra Włostowice, známého také jako Petr Wlast nebo Włost, polského šlechtice, vratislavského kastelána a vládce části Slezska, byla údajně dcerou kyjevského knížete Svjatoslavoviče Ijaslavoviče a majitelka nalezeného prstenu. Stejně tak i nalezené mince byly zřejmě součástí věna, které Marie dostala. Jednalo se o mince, které se nacházely na území České republiky. Marie se rozhodla celý poklad uložit, mince i snubní prsten.

K uložení mohlo dle spekulací dojít v letech 1145/1146 n. l. Ač se jedná pouze o předpoklad, Marie skutečně z Polska utekla, čímž by se vysvětlilo i to, že chtěla manželův a svůj majetek ukrýt.

Na rozdíl od jiných pokladů, v tomto případě je velmi zvláštní, že je zřejmě znám původní majitel. A to díky starému knězi, který věřil pověstem o pokladu krásné kněžny.

Zvláštností tohoto pokladu je, že zatímco původ mnoha podobných skrýší zůstává neznámý, o majitelce této skrýše je známo, že byla kněžnou.

Zdroje: www.thefirstnews.com, www.ancient-origins.net