Jak zacházeli s otroky ve starém Egyptě: Naše představa je naprosto mylná

Núbijský otrok v Egyptě

Núbijský otrok v Egyptě

Foto: Profimedia.CZ

Dnes už víme, že egyptské pyramidy nestavěli otroci pod údery biče, nýbrž placení dělníci pod dohledem kvalifikovaných architektů. To ovšem neznamená, že v Egyptě otrokářství neexistovalo. Mělo jen zcela jiný charakter, než jak ho známe ze starého Říma.

Římská společnost na otrokářství postavila celou ekonomiku. Otroci v Římě zastali veškeré práce, kterých bylo v říši potřeba, od obdělávání půdy a dolování drahých kovů až po administrativu ve státním sektoru. Povědomí o tomto systému nás svádí k domněnce, že na podobném principu fungovaly veškeré starověké kultury včetně Egypta. Všichni ostatně známe biblický příběh o útěku Izraelců, který vylíčil život v egyptském otroctví ve velmi pochmurných barvách.

Podle egyptologa Andrzeje Ćwieka z univerzity v polské Poznani se přitom otroci v Egyptě zdaleka neměli tak špatně, jak bychom si po přečtení Exodu představovali.

Izraelité v Egyptě v představách novověkého umělceIzraelité v Egyptě v představách novověkého umělceZdroj: Profimedia.CZ

"Otroky v tom smyslu, jak ho chápeme dnes, byli v podstatě jen váleční zajatci, cizinci. Jejich počet narostl v císařském období, mezi lety 1550 a 1069 př. n. l., kdy se egyptské hranice značně rozšířily v důsledku úspěšných výbojů. Do země faraonů se tak dostalo množství Asiatů, obyvatel Sýrie a Palestiny a také Núbijců z oblasti černé Afriky," nastínil vědec.

Smísili se s davem

Řady egyptských otroků však podle něj nebyly zdaleka tak početné jako v Římě a netvořily zvláštní společenskou vrstvu zbavenou veškerých práv a lidskosti. Jejich postavení nebylo přesně dané a zřejmě se odvíjelo od druhu práce, která jim byla přidělena. V mnoha případech mohli žít dokonce o poznání příjemnější život než rodilí Egypťané z nejchudších vrstev, kteří dřeli do úmoru.

Jak žil ve středověku nevolník?

Jak žil ve středověku nevolník? Překvapivě měl více volného času než máme my

"Z výzkumů se zdá, že váleční zajatci se dokázali rychle přizpůsobit novému prostředí a smísili se s davem," říká Andrzej Ćwiek. "Na rozdíl od otroků římských si mohli koupit kus půdy nebo postavit vlastní dům. Našli jsme dokonce případy, kdy se otrok oženil s egyptskou ženou. Otroci tedy v Egyptě nenesli společenské stigma, zacházelo se s nimi jako s lidmi," vysvětluje odborník.

Černý lev s posmrtnými poctami

Našly se i výjimečné případy, kdy se otrok vyšvihl do výsostního postavení. Jako například Núbijec Mai-per-heri, který žil za vlády královny Hatšepsut a dostalo se mu ohromné cti být pohřben v Údolí králů. Jeho egyptské jméno v překladu znamená "Lev na bitevním poli", což naznačuje, že byl oceněn za vojenské zásluhy, a možná i zachránil život někoho významného.

Otroci v EgyptěOtroci v EgyptěZdroj: Profimedia.CZ

Pokud byli otroci posláni na stavbu vládních zakázek, dostávali stejný plat a jídlo jako ostatní dělníci. Jestliže neměli ke kvalifikované práci dostatečné předpoklady, uplatnili se v kuchyni a prádelně. Většinou ale zastávali pozice sluhů v soukromých domácnostech.

Znamená to tedy, že byli otroci v Egyptě vlastně svobodní? Andrzej Ćwiek s tímto termínem nakládá velmi opatrně. Svobodu v dnešním slova smyslu totiž egyptská společnost neznala. "Svým způsobem nebyli svobodní ani dělníci a řemeslníci. Nesměli se volně pohybovat po zemi ani měnit povolání. Každý obyvatel měl přísně určenou sociální roli a vykonával ji po celý život," přibližuje egyptolog. Nedá se tedy říci, že by si cizinci zavlečení do Egypta užívali nějaké "svobody" - jejich privilegium oproti otrokům římským spočívalo v tom, že nebyli vnímáni jako podřadné odlištěné stroje určené na nejtěžší práci. Mohli se začlenit do společnosti a žít život jako ostatní.

Zdroje: https://scienceinpoland.pap.pl/, https://www.worldhistory.org/