Vyrvaní z kořenů

Římští otroci byli hlavně zpočátku převážně váleční zajatci dovezení z dobytých území. Prodávali se na trhu. Už to samo o sobě bylo nesmírně bolestné. Vyrvaní z domoviny, odtržení od rodiny, nazí či polonazí stáli na tržišti s dřevěnou cedulí na krku. Na ní byl uvedený jejich věk, dovednosti, postavení, původ... Jejich další osud pak byl v rukou Římanů, kteří si je koupili.

Otrokyně pro chtíč mužů

Zotročeným matkám byly hned na tržišti odebrané děti a prodané zvlášť. Mnohé ženy pak jejich majitelé prodali jako prostitutky do nevěstinců. Pokud neskončily tam, často je za peníze „půjčovali“ svobodným k uspokojení jejich sfyzickýcz potřeb a tužeb. Některé otrokyně sloužily v domě jen pro ukojení chtíče svého pána. Pro zvrhlé Římany byly také pouhé nástroje pro naplnění jejich fantazie mimo tradiční vztahy. Otrokyně používali majitelé mužských otroků, aby uspokojovaly i jejich potřeby, a tak je udržely „v klidu“.

Otrokyně, které měly to „štěstí“ a pracovaly v domácnostech, doprovázely své paní, koupaly je, česaly, staraly se o ně a byly chůvami. Na venkově pracovaly jako služky, hospodyně. Pohledné otrokyně v domácnosti se musely běžně podřídit touhám manželů svých paní. Ty je za to často pravidelně bily.

Děti a matky

Otrokyně se nesměly vdávat, to samé platilo i pro otroky. Mnozí majitelé, zvláště majetní, jim ale umožňovali mít vztah. Pokud se jim narodilo dítě, patřilo pánovi otrokyně a bylo též otrokem. Obvykle bylo matce odebrané, ale zacházelo se s ním jinak než se zotročenými zajatci. „Domácí“ otroci měli snadnější život i práci. Otrokyně tak zajišťovaly neustálý přísun vlastní otrocké pracovní síly. Pokud byl otcem dítěte Říman, a to nebylo nikterak výjimečné, mohl mu dát svobodu. Jeho děti mohly vyrůstat a hrát si se svobodnými dětmi.

Otrokyně měly ještě jednu zvláštní roli v náboženském svátku žen Matralia, kterého se nesměly účastnit. Konal se každý rok 11. června. Na obřad římské ženy přizvaly jednu za svých otrokyň, která byla rituálně krutě zbitá a pak ji vykázaly ze své společnosti svobodných žen.

Zdroje: www.thecollector.com, www.womenintheancientworld.com