Ötzi měl potetovaná zápěstí, kolena, bedra i hrudník. A i když zemřel před více než pěti tisíci roky, jeho život i výzdoba jeho těla láká vědce dodnes. Díky nejmodernějším technologiím dnes už víme, jakou měl pravěký horal DNA či odkud pocházeli jeho předkové.

Zdroj: Youtube

Náhodný objev nebyl „horolezec“

Mrtvé tělo muže našli němečtí manželé na túře v Alpách na italsko-rakouském pomezí zhruba před 30 lety. Bylo to ještě před tím, než ruští archeologové nalezli tzv. Sibiřskou princeznu.

Zprvu se manželé domnívali, že našli těl mrtvého horolezce a ani ve snu je nenapadlo, že jsou na stopě jedné z největších záhad! Později tělo muže „pokřtili“ jako Ötziho a jeho mumie byla klasifikována jako nejstarší přírodní mumie. A o tu se začal zajímat vědecký svět a vyšlo najevo mnoho zajímavých věcí, například že Ötzi jedl maso kozoroha.

Co se dělo s tělem?

Když vyšlo najevo, že mrtvola nepatří nikomu, kdo by mohl být legálně pohřešován, tělo bylo převezeno k vědeckému zkoumání. Kromě částečně mumifikovaného těla zaujalo vědce zvláštní tetování a především pozůstatky obuvi, která vypadala jako vyrobená ze slámy.

V blízkosti těla byly navíc nalezeny i další předměty, takže postupně bylo zjištěno, že se jednalo o muže, který žil na zemi před více než pěti tisíci lety. Muž z ledu zemřel a byl pohřben pod ledovcem na dnešních rakousko-italských hranicích kolem roku 3250 př. n. l. a s později nalezenou Sibiřskou princeznou jej spojuje kromě dokonale mumifikovaného těla ještě jeden znak – a tím je právě tetování, jež bylo mnohdy odhaleno jen díky multispektrální kameře.

Ötzi žil na konci doby kamenné, používal kamenné nástroje, ale vlastnil i na svou dobu zřejmě velmi neobvyklou měděnou sekyrku s topůrkem z tisu. Měl rovněž tisový luk měřící 182 cm, kterým dokázal trefit zvíře i člověka až na vzdálenost 50 m. U jeho těla se našla i kamenná dýka, několik pazourků a sada k rozdělávání ohně.

K čemu „ozdoby“?

Ötzi měl na zachovaném těle celkem jednoduchých 61 tetování, která jistě nesloužila jako ozdoba. Jednalo se o drobné čárky a tečky umístěné na zápěstích, kolenou, bedrech a hrudníku. Muž z ledovce zemřel poté, co byl nejprve poraněn šípem a poté zasažen údery do hlavy. Tělo, jeho „oblečení“ i vybavení (zejména sekyrka s měděnou čepelí, označená jedním z nálezců za „podivný cepín“) bylo zkoumáno po dobu dvaceti let radiokarbonovou metodou datování. Bylo tak zjištěno mnohou dalších souvislostí o jeho životě, stravě i okolním prostředí, kde Ötzi žil.

Zpočátku se vědci domnívali, že jednoduchá geometrická tetování měla duchovní či kulturní význam. Byla vytvořena klasickou metodou vtírání sazí či popela do čerstvého řezu v kůži. Po zahojení ran zůstal pigment uvnitř. Nakonec se ale ukázalo, že tetování mají svou přesně danou polohu a nejsou rozhodně náhodná.

Zdroj: Youtube

Tetováním ke zdraví

Podle Ötziho patologických nálezů bylo zjištěno, že tetování s nimi přesně korespondují. Ötzi měl degenerací kloubů i páteře a trpěl žlučníkovými kameny.

A právě všechna jeho tetování – až na jedno – se nacházela na těchto inkriminovaných místech, zejména na kloubech, kde je tetování nejvíce bolestivé.

I když není známo, zda měla tetování léčit, nebo jsou jen jakýmisi stigmaty po akupunkturní léčbě, je jasné, že rozhodně nejsou náhodná.

Poslední tetování měl Ötzi na hrudi a bylo větší – skládalo se ze čtyř rovnoběžných, 2,5 cm čar. A i zde byla souvislost se zdravotním stavem – ukázalo se totiž, že Ötzi měl lymskou boreliózu a srdeční chorobu.

O Ötzim byl nedávno natočen i německý film Muž z ledu (Der Mann aus dem Eis), jenž je inspirován právě alpským nálezem. Hlavní hrdina Kelab, jehož ztvárňuje německá hvězda Jürgen Vogel, je totiž ve skutečnosti právě Ötzi, pravěký muž.

Jak se tedy zdá, už před x tisíci let měli lidé znalosti o základní léčbě těla a využívali předem promyšlené postupy.

Zdroje: www.potetovat.cz, www.stoplusjednicka.cz/tetovani, www.stoplusjednicka.cz