Jako první vám představujeme psychiatrickou léčebnu Overbrook v New Jersey. Tato na pohled příjemně vyhlížející budova obložená cihlami skrývá za svými zdmi děsivá tajemství. Při hledání místa na výstavbu v roce 1896 zvolili úředníci odlehlou lokalitu v hrabství Essex s vysokou nadmořskou výškou. Klidné prostředí mělo psychicky narušeným pacientům pomoci s jejich rekonvalescencí.

Budova a celý areál byly neskutečně rozlehlé. Měly svou vlastní vlakovou zastávku, zemědělské plochy, kde se pěstovaly plodiny pro pacienty, pekárnu, divadlo a mnoho dalších zařízení. Na kraji Essexu tak vyrostlo téměř samostatné město. Vedení nemocnice však za těmito úspěchy značně pokulhávalo.

Už po deseti letech od založení sanatoria, v roce 1906, zde zemřelo několik pacientů. Prvních 800 lidí měla na svědomí epidemie tuberkulózy, s kterou si v té době neuměli lékaři poradit. První lék se objevil až v roce 1943. Tato krutá nemoc v Overbrooku způsobila desítky, možná stovky úmrtí. V roce 1917 došlo k nevysvětlitelné poruše v kotelně léčebny. Ta zapříčinila nefunkčnost topení na celých dvacet dní. 24 pacientů umrzlo ve svých postelích. Opravdu zvláštní věci se začaly dít o přibližně šedesát let později, kdy se začalo pohřešovat 150 obyvatel Overbrooku. Z toho byl jeden spatřen vybavený nožem a kladivem, jak se snaží unést ženu. Jen při té myšlence tuhne krev v žilách. Jeden zvědavec, který se do sanatoria vydal na vlastní pěst, ho popsal jako místo plné pentagramů a hákových křížů s mrazivou atmosférou. Přestože již existovaly moderníh léčebné metody, nemocnice v tomto směru zaostávala, což se na jejích pacientech podepsalo. Po zavedení léků na mozkové poruchy po roce 1990 bylo sanatorium uzavřeno. Říká se, že je do dnešních dní místem, kde se odehrávají paranormální jevy. Údajně zde zemřelo až 10 000 lidí.

Druhou nejděsivější psychiatrickou léčebnou ve Spojených státech je Pennhurst v Pensylvánii. Bývala to zároveň státní škola i léčebna. Založena byla v roce 1903, některé zdroje však uvádí o pět let starší datum. Stejně jako Overbrook fungovala jako malé město. Kromě nadzemních budov k ní patřil také podzemní tunel, kterým byli převáženi pacienti. Nemocnice měla své vlastní pole, hřbitov, hasičskou zbrojnici, obchod a také školu. Na jednom místě se tak léčily a zároveň učily psychicky nemocné děti. A nejen ty. V léčebně byli bez jakékoliv organizace umístěni lidé různého věk a onemocnění. To se v budoucnu ukázalo jako velká chyba. Vedení umisťovalo sexuální devianty do stejných prostor s ženami a dětmi… Dokážete si asi představit, co se pak za zdmi léčebny muselo dít. Jediné rozdělení pacientů probíhalo podle výše jejich IQ.

Léčebna byla hned od svého otevření přeplněná. Zaměstnanci měli velmi nízké platy, nikdo s lepší kvalifikací a zkušenostmi se tak do ní příliš nehrnul. V roce 1946 zde fungovalo pouze sedm lékařů s několika sestrami na 2000 pacientů. Není proto divu, že nebylo možné uhlídat, co se v nemocnici dělo. Léčebna dostávala od státu příspěvek na provoz, který byl nižší než finanční dotace pro zoologickou zahradu. V roce 1977 byla na léčebnu pro nedostatečnou péči a údajné bití a týrání pacientů podána žaloba, na jejímž základě se o deset let později Pennhurst definitivně uzavřel.

Po nějaké době od skončení provozu léčebny začaly na povrch vyplouvat děsivá svědectví o probíhajících paranormálních jevech. Sám současný majitel komplexu řekl, že v chodbách zahlédl blonďatou dívenku. Člen ostrahy zase sdělil, že viděl v noci vykukovat z oken postavy. V pokojích se však nikdo nenachází. Pravidelně jsou také z místností slyšet hlasy. Časté paranormální aktivity jsou pozorovány v budově Devin, kde se nacházela mimo jiné zubní organizace. Údajně se v ní trhaly zuby pacientům, kteří zřízence nemocnice kousali.

Psychiatrické léčebny působí již na první pohled opravdu děsivě. Všechny věci, které se za jejich zdmi odehrávaly, se dnes již nemáme šanci dozvědět.