Ožanka kalamandra, známá také pod latinským názvem Teucrium chamaedrys, je vytrvalá bylina patřící do čeledi hluchavkovitých. Díky tomu, že preferuje slunečná stanoviště a na živiny chudší, převážně vápnité půdy, najdeme ji hlavně v suchých trávnících, na skalních výchozech, v křovinách a borových lesích.
Historie jejího využití spadá až do starověku. Staří Římané a Řekové ji používali zejména ke snížení horeček, při nevolnostech a zánětech. Antický lékař Dioskurides ji navíc doporučoval na podporu trávení a léčbu různých infekcí.
Ve středověku a renesanci byla ožanka kalamandra považována za univerzální lék. Přidávána byla do různých mastí, tinktur a odvarů. Postupem času se však na ni zapomnělo. A to je škoda.
Laboratorními testy bylo totiž potvrzeno, že naši předci měli o léčivých vlastnostech rostliny pravdu.
Ožanka kalamandra
Bylina obsahuje bioaktivní látky, které prokazují silné protizánětlivé a antimikrobiální účinky, jako jsou flavonoidy a fenolové kyseliny. Výzkumy ukazují, že extrakty z této rostliny mohou potlačit růst bakterií a snižovat zánětlivé procesy.
Nadzemní část ožanky zároveň obsahuje antioxidanty, jež jsou schopné neutralizovat volné radikály v těle. To přispívá k ochraně buněk před oxidačním stresem, o němž je známo, že může vyvolat civilizační choroby a chronické onemocnění.
Ožanka kalamandra
Některé studie naznačují, že tento druh hluchavky má hepatoprotektivní a gastroprotektivní účinky a dokáže tak chránit játra a žaludeční sliznice. Dále může podpořit detoxikační procesy v těle regulací tvorby moči, což přispívá ke zmírnění dny.
To ale není vše. Rostlina vykazuje zároveň antivirové a antifugální vlastnosti, je schopna zmírňovat symptomy spojené s revma a artritidou, umí regulovat krevní tlak, pomáhá při prevenci žaludečních problémů, podporuje imunitu a celkově zmírňuje bolest.
Lék na všechno
Ožanka by proto v domácí lékárně chybět neměla. Bylinkáři ale upozorňuji, že nadměrné nebo dlouhodobé užívání rostliny může vést k předávkování či zdravotním problémům, jako je zmatenost, nevolnost, zvracení, průjem a jaterní toxicita.
Bylině by se měly také vyhnout děti, těhotné a kojící ženy a pacienti, kteří pravidelně užívají léky. Pokud si ji chcete nasbírat, dávkování konzultujte se svým lékařem nebo lékárníkem.
Nejčastěji se z ožanky připravuje čaj. Stačí, když 1-2 čajové lžičky sušené natě zalijete 250 ml vroucí vody a necháte přibližně 10 minut louhovat. Přeceďte a případně oslaďte medem podle chuti. Pijte 1 až 2 šálky denně. Při zánětech, aftech nebo revmatismu lze odvar aplikovat zevně ve formě obkladů.
Zdroje: www.agric4profits.com, www.bylinkyprovsechny.cz, www.dsps.lib.uiowa.edu, www.cs.wikipedia.org
