Označení vězňů v koncentrácích:Nejhorší byl růžový trojúhelník, i Češi měli znak

20. únor 2020 četba na 3 minuty
Označení vězňů v koncentračních táborech

Označení vězňů v koncentračních táborech

Foto: wikicommons

Preciznost nacistům nikdo nemůže odepřít. Složitý, léč působivý systém dokázal zkrotit chaos vznikající během internace milionů lidí do koncentračních a zajateckých táborů. K byrokratické mašinérii neodmyslitelně patřila také barevná označení na hrudi každého vězně.

Jména a věk při vstupu na půdu tábora okamžitě zmizely a byly nahrazeny identifikačním číslem, které se vězňům tetovalo na předloktí. Aby dozorci poté dokázali rozlišit Žida od Roma nebo homosexuálního Němce, používali k tomu různě zbarvené trojúhelníky. Letmý pohled na vězňovu hruď jim tak řekl vše, co potřebovali vědět.

Nápad nacisté převzali od dopravního značení, respektive varovných trojúhelníků. Systém varovných prvků poté uplatnili na každém, kdo se neslučoval s nacistickou ideologií.

Komunista, homosexuál, asociál, špión

Červeným trojúhelníkem se vyznačovali političtí vězni, sociální demokraté, komunisté, anarchisté, ale i ti, kteří pomohli Židům k útěku.

Pod zeleným trojúhelníkem na hrudi se rýsovali převážně odsouzení kriminálníci a různí zločinci. Ti posléze mohli „povýšit“ na táborového kápa, nadřízeného vězňům.

Růžový trojúhelník patřil především homosexuálům, ale spadali pod něj i bisexuálové, transsexuálové, pedofilové, sexuální násilníci a zoofilové.

Černý trojúhelník odlišoval tzv. asociály, tedy lidi bez trvalé adresy - bezdomovce, prostitutky, ale postupně se jím označovali i alkoholici, drogově závislí, lesbičky nebo ti, kteří se štítili práce. Do roku 1942 ho nosili i Romové, než jim nacisté věnovali hnědý trojúhelník.

S modrým trojúhelníkem se procházeli emigranti a zahraniční nucení pracovníci. Fialový zase odděloval jehovisty a vyznavače dalších malých náboženství od zbytku vězňů.

Samostatný trojúhelník, červený a neobrácený vzhůru nohama, sloužil k identifikaci válečných zajatců, špionů, zrádců a dezertérů.

Davidova hvězda a znak pro Čechy

Všechna tato označení mohla získat další doplňky. Stejnobarevné vodorovné čáry nad trojúhelníky znamenaly druhou a další internaci v jakémkoliv táboře. Černý puntík pod trojúhelníkem poskvrňoval ty vězně, kteří byli zvoleni k té nejtěžší práci v kamenolomech nebo kopání masových pohřebišť.

Pro Židy měli nacisti dva překrývající se žluté trojúhelníky, které svým tvarem utvářely Davidovu hvězdu. Ta byla rozšířena o mnoho variant. Základem byl spodní neobrácený trojúhelník, přímé označení Žida, načež vrchní obrácený určoval, do jaké „kategorie“ vězeň spadá: homosexuál, zločinec, politický vězeň atd.

Nacisté Židy také rozlišovali podle toho, zda se dopustili znečištění rasy, tj. měli vztah či sexuální styk s člověkem jiné rasy – vrchní žlutý trojúhelník hvězdy se černě obtáhl.

Třídění vězňů koncentračních a zajateckých táborů se dotklo i jejich národnosti, to znamenalo, že každý vězeň jiného původu měl ve svém trojúhelníku vyšité písmeno své země. Pro polské vězně to bylo písmeno P, pro české vězně zase T (Tscheche).

Akční letáky