Pablo Escobar: Málo známá a překvapující fakta o králi kokainu

2. prosinec 2019 četba na 6 minut
Pablo Escobar

Pablo Escobar

Foto: winto

Více než dvě desetiletí po své smrti zůstává Pablo Escobar stejně známý jako v dobách, kdy byl hlavou medellínského drogového kartelu. Může za to i populární seriál Narcos, který se nedávno dostal na české obrazovky. A kdy jindy si tohoto bezesporu jedinečného chlapíka připomenout, než v den, kdy by slavil narozeniny.

Escobar, syn farmáře a učitelky, vstoupil na dráhu zločince ještě v pubertě. Podle některých zpráv byl jeho prvním nezákonným činem prodej falešných diplomů. Poté „živnost“ rozšířil i na falšované výkazy, u čehož nějaký čas zůstal.

Jenže to nestačilo, a tak začal pašovat magnetofony a kradl náhrobky, které pak znovu prodával. Escobar také kradl auta a právě tento trestný čin vedl k jeho prvnímu zatčení v roce 1974. Krátce nato se už stal zavedeným pašerákem drog a v polovině 70. let pomohl založit zločineckou organizaci, která se postupem času vyvinula v medellínský kartel. 

Ve vrcholném období obchodu s kokainem kartel Medellín vydělával odhadem 420 milionů dolarů týdně a jeho vůdce se rychle stal jedním z nejbohatších lidí na světě. S majetkem v hodnotě 25 miliard dolarů měl Escobar dost peněz na utrácení - a to také dělal. Jeho bohatý životní styl zahrnoval soukromá letadla, luxusní domy a slavnostní večírky. Na konci osmdesátých let údajně nabídl splatit dluh své země ve výši 10 miliard dolarů, pokud by ho vláda osvobodila od jakékoli smlouvy o vydávání.

K penězům se váže ještě jedna historka: zatímco jeho rodina byla na útěku v letech 1992–93, Escobar údajně spálil 2 miliony dolarů, aby udržel svou dceru v teple. I přes ohromné výdaje však Escobar nemohl utratit všechny peníze. Většinu z nich měl uloženou ve skladech a zakopanou v polích. Podle Escobarova bratra bylo každoročně odepsáno asi 10 procent obratu neboli 2,1 miliardy dolarů - snězeno krysami nebo přírodními podmínkami.

Escobar vlastnil řadu luxusních domů, ale jeho nejvýznamnějším majetkem byla nemovitost o rozloze 7 000 hektarů známá jako Hacienda Nápoles (pojmenoval ji po Neapoli v Itálii), která se nachází mezi Bogotou a Medellínem. Údajně stála 63 milionů dolarů, zahrnovala fotbalové hřiště, sochy dinosaurů, umělá jezera, býčí arénu, spálené zbytky sbírky klasických automobilů zničené konkurenčním kartelem, rozjezdovou dráhu pro letadla, tenisový kurt a zoo. Toto panství drogového lorda – na jehož vstupní bráně měl vystavené letadlo, které použil na první pašování kokainu do USA - bylo později vyrabováno místními obyvateli a nyní je oblíbenou turistickou atrakcí.

V soukromé zoo v Escobara bylo asi 200 zvířat, včetně slonů, pštrosů, zeber, velbloudů a žiraf. Mnoho zvířat propašoval nelegálně do země na palubě letadel svého kartelu. Po Esobarově smrti v roce 1993 byla většina zvířat přemístěna do zoologických zahrad. Zůstali však čtyři hroši. Brzy se rozmnožili a do roku 2016 v této oblasti žilo 40 obřích sudokopytníků! Potenciálně nebezpečná zvířata poškozují místní farmy a vyvolávají strach. Úřady proto začaly hrochy kastrovat ve snaze dostat jejich populaci pod kontrolu…


Možná v naději, že získá podporu obyčejných Kolumbijců, se Escobar stal známý i pro své filantropické úsilí, které vedlo k přezdívce „Robin Hood“.

Stavěl z vlastního nemocnice, stadiony a domy pro chudé. Sponzoroval dokonce i fotbalové týmy. Jeho popularita u mnoha Kolumbijců vyrostla do nebeských výšin, čehož využil k tomu, aby byl v roce 1982 zvolen do dolní komory parlamentu. O dva roky později byl ale nucen rezignovat po kampani odhalující jeho trestnou činnost. Ministr spravedlnosti, který za kampaní stál, byl zavražděn.

Escobar řešil problémy způsobem „plata o plomo“, což znamená „stříbro“ (úplatky) nebo „olovo“ (kulky). Zatímco preferoval cestu uplácení, neměl žádné výčitky při využívání druhé možnosti, díky čemuž si vybudoval pověst naprosto nemilosrdného muže. Údajně zabil asi 4 000 lidí, včetně policistů a vládních úředníků. V roce 1989 byl kartel obviněn z výbuchu bomby v letadle, které přepravovalo údajného informátora. Asi 100 nevinných lidí zemřelo.

V roce 1991 se Escobar nabídl, že se vzdá úřadům - pokud mu bude dovoleno postavit si vlastní vězení. Kolumbijští úředníci překvapivě souhlasili (což se jim nejspíš vyplatilo víc než bát se o život). Výsledkem byla luxusní La Catedral. „Vězeňské“ zařízení nejenže mělo vlastní noční klub, saunu, vodopád a fotbalové hřiště; nechyběly také telefony, počítače a faxy. Poté, co přímo v La Catedral Escobar mučil a zabil dva členy kartelu, došla vládě trpělivost a rozhodla o Pablově přesunutí do méně vyhovujícího vězení. Než však k přemístění došlo, Escobar uprchl. A to nás přivádí k…

Po útěku z La Catedral zahájila kolumbijská vláda - údajně podporovaná americkými představiteli a konkurenčními obchodníky s drogami - masivní pátrání. 2. prosince 1993 Escobar oslavil své 44. narozeniny, údajně si užíval dort, víno a marihuanu. Den byl jeho úkryt v Medellíně objeven. Zatímco kolumbijské policejní jednotky na budovu zaútočily, Escobar a bodyguard urchl na střechu. Následovalo pronásledování a přestřelka, při které byl Escobar zastřelen. Existují však i spekulace, že se zastřelil sám. Král kokainu by totiž v případě zatčení čelil možnému vydání do USA. A to nechtěl, ani trochu. Jednou prohlásil, že „by měl raději hrob kdekoli v Kolumbii než vězeňskou celu v USA“.

Akční letáky