Pablo Escobar necítil potřebu respektovat zákony, vytvořil si své vlastní. Byly velmi jednoduché: kdo s ním oddaně spolupracoval, byl odměněn balíkem peněz. Kdo se odvážil jít proti němu, schytal kulku. Metoda "stříbro, nebo olovo" jej dostrkala na pozici, ze které se ho po dlouhou dobu neodvážila svrhnout ani kolumbijská vláda.
Ve svém nejúspěšnějším období Escobar vydělával až 60 milionů USD denně. V roce 1989 se dle časopisu Forbes zařadil na 8. místo žebříčku nejbohatších lidí planety. Vlastnil řadu přepychových nemovitostí, jakýmsi symbolem jeho bohatství se však stala usedlost mezi Bogotou a Medellínem, která zahrnovala fotbalové hřiště, býčí arénu, přistávací dráhu, sochy dinosaurů, umělá jezera i zoologickou zahradu.
Hrochům se v Kolumbii zalíbilo. Dokonce se tu přemnožili.
V Escobarově soukromé zoo svého času pobývalo na 200 kusů zvířat, včetně slonů, pštrosů, velbloudů, žiraf a hrochů. Mnohé exponáty byly do Kolumbie propašovány na palubě letadel převážejících drogy. (Zdroj: www.britannica.com/list/pablo-escobar-8-interesting-facts-about-the-king-of-cocaine)
Escobar byl tak závratně bohatý, že mohl rozhazovat napravo nalevo bez obavy z citelných ztrát. Během let 1980-82 učinil pro chudé obyvatele Medellínu víc, než na co se kdy zmohla kolumbijská vláda. Na vlastní náklady vystavěl moderní sídliště a nově postavené domy věnoval rodinám, které se dosud tísnily ve slumech na předměstí. Díky tomu si v Medellínu získal obrovskou popularitu a lidé ho v případě potřeby ochotně ukrývali před policisty.
Problém byl v tom, že pro Escobara neexistovalo nic mezi naprostou oddaností a smrtí. Když jednou načapal svého sluhu při krádeži, nechal ho svázat a pak ho osobně před zraky svých hostů skopl do bazénu, aby se utopil.
Pro likvidaci svých pronásledovatelů z řad politiků a policistů sestavil celé ozbrojené oddíly. V roce 1988 už udílel rozkazy k vraždám téměř denně. Rok poté nechal zastřelit prezidentského kandidáta Luise Galana i šéfa státní policie. Vláda vyhlásila stanné právo a vyslala do Medellínu speciální jednotku, která obratem zneškodnila tři desítky Escobarových mužů.
Smrt Pabla Escobara
Drogový baron se rozhodl vyjednávat. Byl ochoten ukončit boje a vydat se spravedlnosti pod podmínkou, že si bude smět postavit vlastní vězení. Vláda na jeho návrh přistoupila. Umíme si představit, že Escobarova soukromá věznice se v ničem nepodobala pochmurným nápravným zařízením s kyblíky místo toalet; abychom to upřesnili, nacházel se tu dokonce i vodopád a noční klub. Kromě toho si zde však zločinný miliardář zbudoval také kancelář, odkud dál řídil své nekalé obchody. V prostorách "vězení" navíc mučil a posléze zavraždil dva ze svých hostů.
Než ho úřady stačily převézt do lépe hlídaného objektu, Escobar byl opět na útěku. Skrýval se až do 2. prosince roku 1993, kdy ho pátrací jednotky zahnaly do úzkých. Několik kulek mu provrtalo nohu a hruď, smrtelná střela ho zasáhla do hlavy. Stalo se tak den poté, co oslavil 44. narozeniny. (Zdroj: biographics.org, květen 2018)
