Materiální přesila a zvyšující se opancéřovanost tanků bojujících v druhé světové válce, donutila německé konstruktéry přemýšlet nad zbraní, která by nahradila již nedostačující protitankové pušky. V roce 1942 přišla firma HASAG z Lipska s návrhem, který byl geniálně jednoduchý.
Pancéřová pěst
Panzerfaus se skládal ze dvou částí. Výmetné roury o délce 95 cm a bojové hlavice. Na horní straně se nacházela spoušť a mířidlo. To sloužilo i jako pojistka. Dutá trubice obsahovala nálož střelného prachu.
Pancéřová pěst byla učená k zničení tanku a jeho posádky.
Tajemství pancéřové pěsti tkvělo v kumulativní hlavici. Speciální tvar obecně sloužil k probití, propálení nebo třeba jen na vytvarování materiálu. Cílem úpravy bylo koncentrovat energii v určitém směru. Tlaková vlna způsobená výbuchem kopírovala povrch výbušniny a vytvořila paprsek s vysokou rychlostí a teplotou okolo 8 000 °C. Ten dokázal propálit otvor i do těch nejodolnějších materiálů o síle až 200 mm. Následně byly do útrob vozidla vypuštěny žhavé plyny a střepiny. Pancéřová pěst tak zlikvidovala vše živé.
Nebezpečná zbraň
Účinnost této zbraně zvyšoval fakt, že se granátometník mohl ukrýt prakticky kamkoli. Jedinou podmínkou bylo, aby za sebou neměl zeď. Kvůli odstranění zpětného rázu byla volným koncem výmetnice vystřelena kompenzační hmota v podobě dřevěného kolíku a spalných plynů. Ty mohly ublížit jemu nebo blízkému spolubojovníkovi, který se pohyboval v zóně přímo za střelcem až do deseti metrů. Proto se pancéřová pěst osvědčila především na volném prostranství, ale také v městské zástavě.
První typy neměly příliš velký dostřel ani průraznost. Na konci války však už model Panzerfaust 150 vážící pouhých 6,5 kila dostřelil až na 150 metrů a měl průraznost 280–320 mm. Pro německy nehovořící bojovníky byly na hlavicích nalepené obrázky s instruktáží, jak zbraň účinně použít. Díky tomu ji mohly ovládat také děti. Což se v reálu stalo při obraně Berlína. U Volkssturmu, Hitlerovy domobrany, byla zbraň velmi oblíbená.
Pražské povstání
Pancéřová pěst se stala doslova symbolem Pražského povstání. Obráncům barikád pomohla alespoň částečně eliminovat německou převahu. Například štábní strážmistr Alois Prášil touto zbraní zlikvidoval dva německé tanky. Partyzán František Nádvorník měl obrněné vozidlo zasáhnout u vjezdu z Pařížské ulice na Staroměstské náměstí. Prchající posádku pak čeští bojovníci postříleli. Panzerfaust má také odkaz v populárních filmech. Střelbu lze vidět ve filmu Otakara Vávry Němá barikáda nebo také v oblíbené Obecné škole.
Zdroj:
