Panenská královna Alžběta I: Za neposkvrněností stál zdravotní problém i trauma

21. listopad 2019 četba na 4 minuty
Královna Alžběta I., též nazývaná Panenská královna

Královna Alžběta I., též nazývaná Panenská královna

Foto: profimedia

Do historie se Alžběta I. zapsala legendární porážkou španělské armády roku 1558, za níž ji lid nesmírně obdivoval. Také se na ni ale velmi často vzpomíná kvůli tomu, že se nikdy nevdala. Mohlo za to strašlivé trauma z dětství.

Alžběta I. se narodila jako nechtěná dcera krále Jindřicha VIII. a Anny Boleynové. Neschopnost zplodit mužského potomka uvrhla Annu v nemilost manžela, který ji po dvou potratech nechal v roce 1536 popravit. O desetiletí později umírá i on sám a Alžběta, legitimní dědička trůnu, se uchýlila do rodiny Jindřichovy šesté manželky Kateřině Parrové a Thomase Seymoura. Tehdy 13letá dívka padla do oka chlípnému Seymourovi a stala se obětí jeho opakovaných sexuálních zločinů. Právě to ji poznamenalo do konce života.

Rychlé střídání na trůnu

Když se Kateřina dozvěděla o jeho aférce s nezletilou, rozvázala manželství a Alžbětu vyhodila z domu. Seymour se s budoucí královnou nadále snažil sblížit, což se ovšem nelíbilo radě a jejímu bratrovi Eduardovi - věděli, že Seymourovi jde jen o královskou korunu, a po obvinění ze zločinu jej nechali popravit.

Než se stala Alžběta I. panovnicí, v rychlé sletu událostí se na trůnu vystřídali tři vládci - po smrti Jindřicha na něj usedl teprve devítiletý Eduard. Jeho předčasná smrt v 15 letech na trůn dosadila na pouhých devět dnů Jane Greyovou, tu následně sesadila nevlastní sestra Alžběty Marie I. Lid ji nesnášel, a po šesti letech vlády a dvou falešných těhotenstvích (která pravděpodobně zapříčinila rakovina vaječníku, jíž nakonec podlehla), byla 15. ledna 1559 na anglický trůn usazena Alžběta.

Neschopna styku

Svobodná a nesmírně oblíbená panovnice měla zástupy nápadníků, kteří ji zasypávali žádostmi o ruku. Alžběta je všechny odmítla. V té době nikdo netušil, co stojí za jejím rozhodnutím nezavázat se manželstvím. Bála se ztráty kontroly nad zemí?

O jejím tíživém traumatu z dětství vědělo jen pár nejbližších lidí a pravděpodobně to byl hlavní důvod, proč Alžběta po svém boku nechtěla žádného muže. V době její vlády se v řadách služebnictva se ale s oblibou tradovalo, že její “silnou“ panenskou blánou nedokázal žádný muž proniknout.

Kus pravdy na tom zřejmě byl; Alžběta podle posledních historických zkoumání doopravdy nebyla schopna sexu. Dnes se jevu, který z psychických důvodů zamezuje pohlavnímu styku, říká vaginismus - mimovolné křečové stahy stydkého svalstva brání průniku dovnitř.

Pak také vyvstávala otázka následnictví. Alžběta neměla žádného přímého dědice, který by po její smrti převzal korunu. Možná sama věděla, že je neplodná. To se však dodnes nedokázalo.

Jediný milenec

Existoval muž, jejímu srdci velmi blízký a jemuž se málem zavázala. Robert Dudley, baron z Denbigh, Alžbětu miloval a ona zřejmě jeho; v té době se šířily nepodložené fámy, že spolu měli pletky. Byl by tak prvním mužem, kterému by svolila ulehnout do její lože. Ke sňatku nikdy nedošlo - Dudleyho manželka za nevyjasněných okolností spadla ze schodů a zlomila si vaz. Za její smrt byl viněn Robert, údajně ji měl zabít, aby si mohl vzít Alžbětu. Panovnice dlouho bojovala sama se sebou a doufala, že skandál brzy utichne a budou se moci vzít. Nakonec ale zůstali jen přáteli.

Tlak parlamentu na zvolení následníka byl silný. Když Alžběta poprvé těžce onemocněla, dožadovali se jména, zdrženlivá královna jim ho odmítala dát. Rádci tedy začali vybírat za ni. Robert Cecil, který se po smrti Alžbětina nejbližšího rádce Williama Cecila ujal otcova místa, navázal tajná jednání se skotským králem Jakubem IV., bratrancem panovnice, jenž měl velký nárok na trůn. Sama Alžběta možná chtěla za následníka jeho, vztahy mezi oběma panovníky byly víc než dobré. Jeho jméno ale nikdy nevyslovila. Po její smrti 24. března 1603 se králem Anglie stává právě Jakub.

Akční letáky