Jediná Země
Než obrazně necháme vědce dnešní kontinenty spojit, vrátíme se nejdřív k jejich vzniku. Během miliardové historie naší planety se litosférické desky posouvaly, srážely, rozpadaly. Superkontinent Pangea dle vědeckých teorií vznikl srážkou velkých kontinentálních útvarů, které známe jako Gondwana, Euramerika a Sibiř. Název Pangea je odvozený z řeckého slova pangaia, což se dá přeložit jako jediná Země či celá Země. Obklopovaly ho superoceán Panthalassa a oceány Paleo-Tethys, později Tethys, rozkládal se poblíž rovníku.
Někdy před 200 miliony let se Pangea začal rozdělovat a začala se tvořit tvář Země, jak ji známe dnes.
Na kontinentech jako na vorech
Oceány, pevniny i jejich povrch se mění i dnes. Tektonické desky svým pohybem vytvářejí novou zemskou kůru, starou zatlačují pod povrch, zvedají se pohoří. Některé oceány se zmenšují, jiné zvětšují, kontinenty se k sobě přibližují. Celý proces běžný člověk nezaznamená. Drobné posuny měří z oběžné dráhy družice NASA LAGEOS. Pevniny se pohybují zhruba rychlostí růstu lidského nehtu, posunou se tak o pár centimetrů za rok. Vědci díky tomu můžou předpovědět, jak bude Země přibližně vypadat, až se pevniny spojí.
Jedním z mnoha vědců, kteří se deskovou tektonikou zabývají, je Dr. Christopher Scotese, geolog z Texaské univerzity v Arlingtonu. Na základě poznatků o posunu pevnin v minulosti provedl odborný odhad možného pohybu ve vzdálené budoucnosti.
Následující video ukazuje, jak vznikne Pangea Proxima:
Kam zavezou kontinenty naše potomky
„Budoucnost samozřejmě neznáme,“ říká Scotese. „Můžeme jen předpovídat, jak budou pohyby desek pokračovat, co nového se může stát a kde to všechno skončí.“ Takže jak to Scotese vidí? Afrika dle jeho předpokladů se bude dál posouvat na sever, vsune se do Evropy, uzavře se Středozemní moře a v Evropě vznikne nové pohoří. „Itálie, Řecko a téměř všechno ve Středomoří je součástí africké desky a ta se s Evropou sráží posledních 40 milionů let,“ vysvětluje Scotese. Střet dal vzniku Alpám a Pyrenejím a je příčinou zemětřesení v Turecku a Řecku.
Následující video nabízí ještě jeden pohled - geografický:
Austrálie splyne s Asií. Mezitím se Atlantický oceán pravděpodobně na chvíli rozšíří, pak změní směr a později zmizí. „Austrálie se posouvá na sever a již teď se střetává s ostrovy jihovýchodní Asie,“ pokračuje Scotese a dodává, že se pravděpodobně srazí s Borneem a jižní Čínou, jako před 50 miliony let Indie.
Dno Atlantiku rozděluje podmořský horský hřbet, kam z nitra Země pronikají horniny, dno se rozestupuje, a Atlantský oceán se neustále zvětšuje. Následkem toho se Amerika bude dál vzdalovat od Afriky a Evropy. Antarktida a menší pevniny kolem nového superkontinentu pravděpodobně vytvoří prstenec.
Nová Pangea za 300 milionů let:
Předpověď jako počasí
Jak Scotese říká, tato předpověď je poměrně jistá, protože půjde jen o pokračování současných pohybů. Předpověď pro Zemi po 50 milionech letech už tak jasná není. „Je to, jako když jedete po dálnici, můžete předvídat, kde budete za hodinu, ale pokud dojde k nehodě nebo musíte sjet, změníte směr. A my se musíme snažit pochopit, co tyto změny způsobuje. V tom případě vzdálenou budoucnost za 150 až 250 milionů let musíme jen odhadnout. Zatím se zdá, že za 250 milionů let se zemské kontinenty opět spojí v jednu obrovskou pevninu...,“ domnívá se Scotese.
A jméno budoucího superkontinentu? Pangea Ultima nebo Pangea Proxima...
A jméno té jedné velké „placky“? Nejčastěji se uvádí Pangea Ultima nebo Pangea Proxima. Ve hře je i Neopangaea či Pangaea II.
„Na začátku je to všechno jen fantazie. Ale je zábavné přemýšlet o tom, co by se mohlo stát,“ říká geolog. „A to můžete jen tehdy, když máte opravdu jasnou představu o tom, proč se to děje,“ uzavírá Scotese
