Pankration: Smrtící krvavý sport byl jednou z nejzvrhlejších zábav starých Řeků

Ukázka pankrationu.

Ukázka pankrationu.

Foto: elmm / Shutterstock.com

Pankration je bojový sport, který byl poprvé představen na třicátých třetích olympijských hrách v roce 648 př. n. l. A okamžitě si získal celou řadu fanoušků, na diváky zapůsobil svou rozmanitostí, napětím a diváckou atraktivitou, která se s jinými dobovými sporty nedala srovnat. Stal se tak jedním z nejoblíbenějších bojových sportů ve starověkém Řecku.

Pankration je jakýmsi hybridem mnoha jiných sportů. Kombinuje v sobě prvky zápasu a boxu, tedy dvou nejoblíbenějších starověkých sportů. Název pochází ze starořeckých slov παν a κράτος, která znamenají v interpretaci to, že vítězem je ten, kdo měl nad svými protivníky naprostou moc a kontrolu.

Na dokument o tomto olympijském sportu se pdoívejte zde:

Zdroj: Youtube

Pankrationu je tedy pravděpodobně jedním z nejstarších bojových umění. Nebyl však jen bojovým sportem, ale i válečnou technikou, kterou v boji používali jak spartští hoplíté, tak makedonská falanga Alexandra Velikého.

Od boomu k úpadku

Nejznámějšími dobovými pankrátisty byli Polydamas ze Skotoussy a Theagenes z Thasosu, jež byli rovněž olympijští vítězové. Svým fanouškům dokázali v hojné míře naservírovat to, co starověké publikum milovalo, tedy násilí a krev.

Soutěže v pankrationu byly mimořádně populární, a proto olympijský turnaj nebyl jedinou oficiální soutěží, v níž mohli pankrátisté usilovat o vítězství a slávu. Ve většině řeckých městských států se konalo mnoho turnajů, na kterých mohli pankrátisté soutěžit, a každý turnaj začínal zvláštním rituálem věnovaným bohům.

Vše začalo už v porodnici, miminko se narodilo s tak malými pohlavními orgány, že se lékaři rozhodli zapsat dítě coby dívku a tak to zůstalo až do dospělosti. Po odhalení podvodu, nebyla Dora zatčena, ale soud jí přikázal začít po...

Největší podvodníci v dějinách olympijských her: Co vše lze udělat kvůli medaili

Sport sám o sobě byl i pro pankrátisty velmi nebezpečný a bylo zaznamenáno několik těžkých, a dokonce i smrtelných zranění zápasníků. Většinou byl zraněn nebo zabit ten, který prohrával a odmítal se vzdát. Vzhledem k mnoha úmrtím bojovníků, k nimž docházelo uvnitř arény, měli rozhodčí po roce 200 př. n. l. právo soutěž zastavit, pokud se domnívali, že je ohrožen život jednoho nebo obou sportovců.

Právě brutalita a nebezpečí tohoto sportu byly později důvodem i pro jeho ne zcela zrušení, ale nahrazení pankratií pro chlapce. Jednalo se o mnohem lehčí verzi tohoto sportu, která byla později také zařazena do olympijských her, ale to až v roce 200 př. n. l.

 Pinterest

Pravidla v kostce

Pankration neměl zprvu vlastně žádná pravidla. V olympijské verzi bylo jen zakázáno vypichovat oči, kousat a zasahovat genitálie soupeře. To působilo například velmi odpudivě na Sparťany, kteří se díky těmto omezením odmítali olympijských her účastnit. Sami totiž žádná, byť sebemírnější, pravidla neuznávali.

V pankrationu neexistovalo rozdělení podle váhy, jak je to obvyklé u každého moderního bojového sportu. Stejně tak zde nebyly ani žádné časové limity a soutěž neskončila, dokud se jeden ze dvou soupeřů nevzdal. I sami rozhodčí byli vyzbrojeni pevnými tyčemi nebo spínači, aby vynucovali dodržování dvou pravidel boje: zákaz vypichování očí a kousání. Zápas neskončil, dokud jeden z bojovníků nebyl knokautován nebo nepřijal porážku, což signalizoval zvednutím ukazováčku.

Dva sportovci soutěžící v pankrationu.Dva sportovci soutěžící v pankrationu.Zdroj: Unknown artist - Marie-Lan Nguyen / Creative Commons, CC BY 2.5, https://creativecommons.org/license

Dnes existuje moderní verze pankrationu, která je však již plně civilizovaná a ve srovnání s antickým originálem. Současní historici, kteří zkoumali a studovali historii pankrationu, dospěli k závěru, že toto bojové umění je ve skutečnosti mnohem starší, než se většina historiků původně domnívala.

 

Zdroje:

en.wikipedia.orgwww.ancient-origins.netolympics.com/ioc/ancient-olympic-games/pankration