Boty se zahnutou špičkou

Gotické těsné kožené boty neměly podrážku, zato je zdobila dlouhá vycpaná špička. Chůze v nich nebyla nijak pohodlná, a komu došla trpělivost, milou špičku si přivázal k holeni nohy. Pro muže urozeného stavu však svého času nebylo možné nazout cokoli jiného, protože platilo, že čím delší byla špička boty, tím vyššímu společenskému postavení se její nositel těšil.

Vycpávané poklopce

Než se začaly šít kalhoty ve tvaru, v jakém je známe dnes, muži navlékali na nohy jen nohavice. Intimní partie byly chráněny pouze tenkými spodkami, což se zdálo být nedostačující, a tak se k nohavicím začal přidávat i pruh látky zakrývající genitálie. V 15. a 16. století pánové tento módní detail rádi využívali k prezentaci své mužnosti a poklopce si všemožně vycpávali a tvarovali, aby každý hned viděl, že v kalhotách skrývají "velkou chloubu".

Paruka až do nebes

Když francouzskému králi Ludvíku XIII. začaly řídnout vlasy, objednal si paruku. Nápad se ve Francii brzy ujal a za vlády králova následovníka Ludvíka XIV. by si už žádný šlechtic nedovolil přijít ke dvoru bez dlouhých umělých loken.

Móda paruk měla ve své době praktickou stránku: kvůli mizerné hygieně dvořany trápily vši, a podle všeho bylo jednodušší se ostříhat dohola a nasadit paruku, než se pravidelně mýt.

V 18. století však paruky postupně dosahovaly tak obřích rozměrů, až to působilo směšně. Mužům, kteří napodobovali módu vysokých bílých paruk italských šlechticů, se v Anglii začalo přezdívat "macaroni". A jaký posměch pak muž sklidil, když si na obrovské načechrané kudrliny nasadil maličký klobouček! "Tito macaroni jsou zcela novým živočišným druhem, nejsou to ani muži, ani ženy, je to prostě takové neutrální pohlaví," psal v roce 1775 magazín Oxford.

Korzety

V poslední dekádě 18. století se v západní Evropě rozmohl empírový styl, který ženám odlehčil od upnutých korzetů a jejich nošení naopak "přikázal" mužům. Korzet stáhl muže v pase a nechal vyniknout jeho ramenům a vzpřímenému, až vojenskému držení těla. Korzety si oblíbili také výstředníci zvaní dandyové, kteří se podle mravokárců starali jen o svůj vzhled, vyznávali poživačný způsob života a nedělali nic pořádného. Podobně jako "macaroni" byli dandyové považováni za zženštilé metrosexuály.