Čtvrtá oběžnice sluneční soustavy, pojmenována po římském bohu války Marsovi, se nachází hned vedle pásu asteroidů, který je složen z planetek a planetesimál vytvářejících souvislý disk. Ty během několika milionů let pravidelně dopadaly na jeho povrch. Výsledkem je, že Mars je posetý mnoha hlubokými krátery o průměru až 236 kilometrů.
To vědce přivedlo k otázce, zda nejmasivnější prohlubeň není důkazem, že planetu zasáhlo velké vesmírné těleso, jež způsobilo, že je nyní pustá, prázdná a bez života.
Život na Marsu
Již v 18. století přišli astronomové s hypotézou, že na Marsu dochází ke změně ročních období. O půl století později odborníci zjistili, že planeta má další podobné vlastnosti jako naše Země. Od té doby se laická i odborná veřejnost snaží dokázat, že na něm existoval nebo stále existuje život.
V roce 1976 tak byla na rudou oběžnici vyslána sonda Viking 1 skládající se z družicového a povrchového modulu. Jeho cílem bylo hledat mikroorganismy v půdě. „Poté jsme provedli jednoduchý test. Vše živé, co dýchá totiž vydechuje oxid uhličitý," vysvětluje americký inženýr Dr. Gilbert Levin. „Týden jsme sledovali, zda se ve zkumavce neobjeví bublinky tohoto plynu. Stalo se něco neočekávaného."
Podle standardů NASA byl test na život na Marsu pozitivní. Jiné experimenty s odlišnými kritérii však vyšly negativní. Národní úřad pro letectví a vesmír byl proto opatrný a prohlásil, že „život zde potvrzen nebyl." Řada vědců se ale nevzdává. Podle nich měla planeta atmosféru podobnou Zemi a kapalnou vodu tvořící oceán. Pak ale musela přijít nějaká katastrofa, jež ji zcela změnila.
Panspermie Mars
Tou by mohl být právě dopad obřího asteroidu, který za sebou zanechal kráter Lyot v oblasti Vastitas Borealis. Při kontaktu s Marsem vymrštil množství horniny do atmosféry, jež putovala vesmírem a dopadla až na naši Zemi. Zde zažehla život.
„Naše planeta je z hlediska vesmírných vzdáleností a velikostí téměř bezvýznamná. Tvrdit, že nejsložitější systém, který známe, začal právě zde, je výsměch zdravému rozumu. První život jednoduše musel přijít z kosmu," tvrdí britský astrobiolog a zastánce teorie Panspermie Chandra Wickramasinghe. S ním souhlasí i astrobiolog Paul Davies z Arizonské státní univerzity. „Mars je o půl miliardy let starší než Země. Materiál z něj na naši planetu dopadá neustále," vysvětluje. „Z mého pohledu není nereálné, že život začal na Marsu a na Zemi se uchytil, když tu pro něj byly podmínky."
Zdroj:
www.zoom.iprima.cz, www.mysteriesrunsolved.com, www.sk.wikipedia.org
