Výrazná blondýna Monika Hálová se s Vladimírem Dlouhým seznámila na pražské konzervatoři, kde studovali herectví. Oba v té době už byli známými tvářemi: Vladimíra proslavila hlavní role ve snímku Už zase skáču přes kaluže, Monika už v dětství působila v divadle Semafor a uváděla dětské televizní pořady Vlaštovka a Plamínek.
Po ukončení studií se spolu setkali i před kamerou. Konkrétně šlo o méně známý film Šestapadesát neomluvených hodin, pojednávající o rebelující mládeži, která plánuje emigraci na západ. Možná už tehdy v Monice zaplála myšlenka, že by se jednoho dne i ona sama z vlastí vytratila, ale přitažlivost filmové kariéry byla přecijen zatím silnější.
Dvojici Hálová-Dlouhý si diváci pamatují hlavně z pohádkové komedie Hop - a je tu lidoop. Mladí herci zde ztvárnili zamilovaný pár a proslýchalo se, že spolu chodí i ve skutečnosti. "Tak vážné to nebylo," okomentoval drby později Dlouhý.
Monika potom dostávala spíše epizodní role, mohli jsme ji zahlédnout i v seriálu Malý pitaval z velkého města nebo v sérii Velké sedlo. Její jméno však bylo posléze vyškrtnuto z titulků, protože po svatbě s báňským inženýrem Ortwinem Kolarczykem v polovině 80. let odcestovala do Kanady a už tam zůstala.
Za oceánem údajně organizovala divadelní představení pro české emigranty, bližší informace však o ní dodnes nejsou známy. Vzhledem k tomu, že ji některé zdroje uvádějí s příjmením Moore, usuzuje se, že se v Kanadě provdala podruhé. Ověřena byla jen zpráva, že 5. června roku 2010 podlehla rakovině slinivky. Někdejší spolužák a filmový partner Vladimír Dlouhý ji následoval o pouhých 15 dní později.