Co říká věda na paralelní světy: Pravděpodobně existují a lze do nich nahlédnout

Paralelní světy se prý mohou vzájemně prolínat.

Paralelní světy se prý mohou vzájemně prolínat.

Foto: Profimedia.CZ

"Myslím, že mohu bezpečně říci, že kvantové mechanice nikdo nerozumí," prohlásil jednou renomovaný fyzik Richard Feynman. Marné snahy o vysvětlení některých podivných kvantových jevů přivedly vědce k velmi zvláštním teoriím. Jedna z nich počítá s existencí paralelních světů, které se mohou navzájem ovlivňovat.

Kvantová mechanika se snaží popsat pravidla řídící vesmír v mikroskopickém měřítku. Zabývá se popisem stavu mikročástic, které se chovají jinak než "velké" objekty podléhající zákonům klasické fyziky. Z pohledu pozorovatele se zdá, že se jedna částice objevuje současně na více místech; jakmile se vám podaří změřit její polohu, jako naschvál z kvantového světa zmizí. Subatomární částice se tedy nedají "chytit", lze jen předpovědět množství různých pozic, které se chystají zaujmout, a to s pomocí takzvané vlnové funkce.

Ta je ale v případě některých složitých chemických procesů nedostačující. Byl to chemik z Texaské technické univerzity Bill Poirier, komu už z toho ruply nervy a pomyslil si, že všechny tyto nezbedné částice snad pocházejí z jiných světů. A proč by z nich vlastně nemohly pocházet, napadlo ho.

Subatomické částice žijí vlastním zmateným životem.Subatomické částice žijí vlastním zmateným životem.Zdroj: Profimedia.CZ

Jeden svět nestačí

Netrvalo dlouho, a Poirier se svým týmem představil v odborných časopisech první výpočty, které jeho myšlenku obhajovaly. Zjednodušeně řečeno, odborník věří, že jakmile změříte pozici určité mikročástice, její ostatní potenciální pozice dané vlnovou funkcí vytvoří nové světy, které se od originálu trochu odlišují. V našem světě tato pozorovaná částice pak zůstane jen ve své změřené podobě.

Tato úvaha sama o sobě není nijak nová, naťukl ji už otec kvantové fyziky Erwin Schrödinger. Video o jeho slavné kočce rozhodně stojí za zhlédnutí:

Zdroj: Youtube

Poirier zašel ještě dále a předpokládá, že všechny paralelní vesmíry existují ve stejném čase a prostoru, a dokonce se mohou navzájem ovlivňovat. Pokud zaznamenáme jednu částici vzápětí na různých místech, nahlížíme vlastně do jiných světů, ze kterých tyto odlišné možnosti prosakují.

Když je věda poutavější než sci-fi

O paralelních světech se v oboru fyziky hovoří už od 50. let minulého století, většina vědců se však dosud k tomuto tématu stavěla spíše skepticky. To se v posledních letech mění. Poirier zdaleka není jediný, komu kvantové rovnice vycházejí ve prospěch existence multiversu.

Starověký Lykurgův pohár

Lykurgův pohár: Ve starověku použili nanotechnologii. Vědcům to vyrazilo dech

Teoretický fyzik z Technologického institutu v Kalifornii Sean Carroll o tom napsal rovnou knihu. "Je naprosto možné, že existuje více světů, ve kterých jste učinili různá rozhodnutí. Netušíme, zda je počet těchto světů konečný nebo nekonečný, ale určitě to bude velmi vysoké číslo," uvedl odborník pro server NBC News.

Teorie "Mnoha navzájem se ovlivňujících světů" by elegantně vysvětlila záhadné kvantové jevy, které i samotnému Albertu Einsteinovi připadaly strašidelné. Chování kvantových částic z našeho světa by bylo v naprostém souladu se zákony fyziky a vlnová funkce by k jeho popisu nebyla potřeba. Podle Poiriera však bude dlouho trvat, než se podaří teorii experimentálně ověřit. Není ani jisté, zda je to vůbec možné.


Zdroje: https://www.treehugger.com/, https://www.livescience.com/, https://www.universetoday.com/