Podívejme se na teorii antivesmíru. Ta předpokládá, že nejstarší vesmír byl malý, hustý a velmi horký, tedy tak jednolitý, že by čas běžící dopředu i dozadu vypadal symetricky.
Vědci se na základě nových poznatků domnívají, že existence takového vesmíru by mohla vysvětlit mnoho záhad vesmíru.
Odpovědi shrnuje toto nové video:
Existuje antivesmír?
Teorie antivesmíru by mohla pomoci demystifikovat temnou hmotu, která byla dlouho považována za příliš záhadnou.
Kdyby měl náš vesmír opravdu dvojče, kde čas plyne pozpátku, pak je temná hmota jinou verzí částice zvané "neutrino". Tato částice může existovat pouze v tomto dvojčeti vesmíru. Vesmír po velkém třesku podle této nové teorie neměl období, v němž došlo k masivnímu rozpínání. A právě pronásledováním gravitačních vln nebo hmotnosti neutrin by vědci mohli odpovědět na otázku, zda tento anti-vesmír skutečně existuje.
Při této teorii hraje klíčovou roli teorie symetrie. Nová studie předpokládá, že symetrie se nevztahuje pouze na síly vesmíru, ale na celý vesmír.
Antivesmír vysvětluje řadu anomálií.
Vesmírné dvojče je pro nás uzavřené
Základní symetrie ve vesmíru se nazývá symetrie CPT. Písmeno C znamená náboj, P paritu a T čas. Kdybychom pak ve vesmíru zachovali CPT symetrii, pak by to znamenalo, že musí existovat zrcadlový vesmír, který by vyvažoval ten náš. Oba tyto vesmíry dohromady by pak dodržovaly symetrii CPT, takže by existoval neviditelný druh, který ovlivňuje vesmír prostřednictvím gravitace.
Ještě méně představitelné je pro nás tvrzení, že bychom nikdy neměli přístup k našemu vesmírnému dvojčeti. To totiž existuje "za" naším velkým třeskem, tedy před vznikem našeho vesmíru.
Čas v antivesmíru
I přesto by však antivesmír běžící pozpátku v čase mohl vysvětlit temnou hmotu a kosmickou inflaci.
Temná hmota podle této teorie není tak záhadná, ale je jen novou interpretací přízračné částice zvané neutrino.
Fyzikové identifikovali soubor tří základních symetrií v přírodě: náboj, parita a čas.
Pokud přehodíte náboje všech částic zapojených do interakce na jejich opačné náboje, dostanete stejnou interakci. Parita pak znamená, že pokud se podíváte na zrcadlový obraz interakce, dostanete stejný výsledek. A čas říká, že pokud interakci spustíte zpětně v čase, vypadá stejně.
Fyzikální interakce se většinou řídí těmito symetriemi. A fyzikové dosud nikdy nepozorovali porušení kombinace všech tří symetrií současně. A právě na tom stojí nová teorie, kdy vědci navrhují rozšíření této kombinované symetrie. Obvykle se tato symetrie vztahuje pouze na interakce - síly a pole, které tvoří fyziku vesmíru.
Pokud rozšíříme koncept symetrie CPT na celý náš vesmír, pak náš pohled na vesmír nemůže být celým obrazem, ale vesmírů musí být více. Zrcadlový vesmír by přitom vyvažoval ten náš a měl by všechny opačné náboje než my, byl by zrcadlově převrácený a běžel by v čase pozpátku.
Zdroje:
