Železniční most ležící v osadě Helenín byl vystavěn už v roce 1870 a využíván byl až do roku 1945. Tehdy si ho vyhlédli partyzáni ze skupiny Jermak-Tyrš. Výsadek měl celkem patnáct členů a fungoval od roku 1944 (Zdroj: en.wikipedia.org).

Už zhruba měsíc před útokem začala skupina podnikat akce s cílem zničit železnice. V dubnu se oddělilo 5 členů, jejichž cílem se stal helenínský železniční most. V noci z neděle osmého na pondělí devátého dubna se pak věci daly do pohybu. K mostu byla převezena výbušnina a partyzáni měli dorazit během dne.

Skupina v čele s Michailem Barjačným se k místu určení přibližovala přes les, kde narazili na hajného. Toho nakonec donutili, aby jim dělal průvodce. Podle jeho slov mluvili pouze rusky a lámavou češtinou. Byli vyzbrojeni několika druhy zbraní a oděni do sovětských stejnokrojů. Zanedlouho dorazili k helenínskému mostu: Vzduch byl čistý a Němci žádný útok nečekali. (Zdroj: https://www.geocaching.com, Zeleznicni most v Helenine, Alcroon, 23.3.2009)

Na večer 10. dubna umístili partyzáni pod jeden kámen na mostě připravenou výbušninu. Ani ne za dvacet minut přišel ohlušující výbuch. Most se však nezbortil hned, a tak to nikdo neohlásil. Němci pořád nic netušili. Z jihlavského nádraží tak jako vždycky vyjel vojenský vlak s 12 vagóny. Přepravováni v nich byli němečtí vojáci od Marschbatl. Lokomotivu pak obsluhovali příslušníci Wehrmachtu.

Ve 23:49 začal vlak najíždět na polozničený most. Chvilku se zdálo, že je vše v pořádku. Lokomotiva i dva vagóny najely na most, ten už pak ale tíhu vlaku neunesl a v mžiku se převrátil. Lokomotiva a první vagóny se ihned zřítily z náspu, další tři skončily v korytu řeky Jihlavy a čtyři následující vykolejily. Přitom nebezpečně visely přes mostní pilíře. Útok partyzánu se vyvedl, jelikož byl celý vlak kromě jednoho vagónu těžce poškozen (Zdroj: https://is.muni.cz, Protipartyzánské operace na Moravě v letech 1944-1945, Vladimír Černý, 2006).

Při přejezdu vlaku byl zrovna na stráži hlídač František Mach. Toho pro podezření z paktování se s partyzány brněnská Sicherheitspolize při vyšetřování zatkla a mučila.

Šetření po útoku odhalilo, že opravy mostu budou trvat nejméně 10 dní, ale nakonec se protáhly na dva týdny. Tři dny po akci ohlásil SS-Standartenführer Georg Attenberger bilanci obětí. Zemřelo celkem 52 lidí, 119 se zranilo a 181 vyvázlo bez zranění. (Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=UvQQqsjv8Wo)

Po útoku se výsadek rozrostl a byl rozdělen. Oddíly, které si nechaly název Jermak, začaly působit na Prostějovsku, Olomoucku nebo Vyškovsku.

V době kolem dubna 1945 byly útoky na železnice velice rozšířené a oblíbené i jinými partyzánskými jednotkami. 10. dubna byla kromě mostu v Heleníně zničena kolejnice trati Prostějov- Olomouc. Provoz byl zastaven na 6 hodin. Téhož dne přepadli partyzáni nákladní vlak na trati mezi Prostějovem a Dzbelem. Všechny cestující donutili vystoupit a neobsazený vlak nechali jet. Na trati také přerušili telefonní vedení. Kromě útoků na železnice se výsadkáři zaměřili na zásobovací akce a akce tzv. individuálního teroru (trestání a zastrašování kolaborantů režimu a Němců). (Zdroj: http://www.partyzanskypochod.cz, Partyzánské skupiny v naší oblasti)