Bohatství chráněné, bohatství neuchráněné

Mocní faraoni odcházeli do svého posmrtného života vybavení ve svých hrobkách veškerým luxusem, na který byli zvyklí během svého života. Jinými slovy pohádkovými poklady od zlata a drahých kamenů, přes vzácné předměty denní potřeby až po umělecké artefakty. I místo, ve kterém měly spočinout jejich ostatky muselo být honosné a bohatě zdobené.

Jak ale ukazují archeologické nálezy, mnohé hrobky jsou prázdné. Jsou vykradené? Nebo naopak? Jsou tak důmyslně chráněné a leží dosud ukryté v pyramidách spolu s mumifikovanými ostatky panovníků, po kterých egyptologové stále pátrají? Pravda je nejspíš obojí.

Hrobky lákají jako trezor

Lapkové, zloději, lupiči a jim podobní pobertové řádí už od zrození civilizace. Ani vykradači hrobů nejsou nešvarem jen moderní doby. Možná třeba trošku překvapí, že to nebyli jen faraonovi poddaní, kteří si chtěli nějakým tím lupem z hrobky přilepšit, ale i sama šlechta v dobách strádání neváhala „vyplenit“ místo odpočinku svého předka, použít jeho pohřební předměty či dokonce mumii jednoduše ze sarkofágu „vysypat“ a ponechat si ho pro sebe.

Následující video probírá pasti na vykradače hrobek:

Zdroj: Youtube

Pokud jde o šlechtu, toto „rabování“ nebylo považované za nějaký velký prohřešek. Šlo přeci jen o rodinný majetek, a navíc šlechta rozhodovala. Hůře na tom byli ti, kteří se zesnulým neměli nic společného. Tresty za krádež v hrobce byly obvykle velmi kruté, udělovaly se v závislosti na znesvěcení a hodnotě ukradených předmětů. Běžně hrozilo v lepším případě veřejné bičování, upálení za živa, nebo pro Egypťany ještě krutější stětí hlavy nebo nabodnutí na kůl. Bez hlavy nemohli vstoupit do posmrtného života. Nabodnutí provinilce navždy připoutalo k danému místu.

Prokletí a pasti

Starověcí Egypťané věřili v magii a posmrtný život. Hrobky zesnulých tak měla chránit kouzla i kletby velekněží, které měly případné zloděje odradit, jak ukazují nápisy. „… každý zloděj ztratí své pozemské postavení a pocty, bude spálen v peci při obřadech, utopí se v moři, nebude mít nástupce, nedostane se mu pohřební oběti, jeho tělo se rozloží, bude hladovět a kosti zhynou,“ hlásá jeden z nich v hrobce faraona Amenhotepa. Kromě toho měly hrobky další nástrahy, které měly vetřelce zmást a odradit, jako skryté dveře, falešné stěny a komnaty s návnadami, třeba s prázdnými sarkofágy, a také složité labyrinty chodeb s překážkami ze suti.

Následující video ukazuje past ve Velké pyramidě:

Zdroj: Youtube

Některé pyramidy jsou nejspíš opatřené důmyslnými mechanismy, které navždy uzavřely vchod do pohřební komory. Jeden z nich má být ve Velké pyramidě v Gíze. Jak fungoval, odhalil pomocí digitální rekonstrukce egyptolog Mark Lehner. U vchodu do posmrtné komnaty vytesali egyptští řemeslníci neuvěřitelně přesné drážky. Nad nimi byly tři obrovské žulové desky a jakmile byl faraon pohřben, uvolnili je a drážkami spustili. Tak navždy zapečetili jeho hrobku a zajistili mu klid. Dalšími, ještě masivnějšími kvádry zablokovali spojovací chodbu. A faraon o kterém je řeč? Nejspíš slavný Chufu též známý jako Cheops, za jehož vlády se začala pyramida stavět.

Ač se Mark Lehner domnívá, že byla jeho hrobka vykradená, jiní egyptologové věří, že je právě tato jedna z nejdůmyslnějších pyramid a všechny chodby a komory jsou jen pro oklamání vetřelců. Také, že mumifikované tělo tohoto panovníka Staré říše dál chrání neobjevený vchod do jeho komnaty.

Zdroje: www.todayifoundout.com, www.thevintagenews.com, www.dailymail.co.uk