Strašlivé, zákeřné, smrtící pasti, které číhaly na zloděje ve starověkých hrobkách a pyramidách

Tereza Malá | 27. 12. 2022

Příběhy o vykradačích hrobek, zlatém bohatství, oživlých mumiích – to vše je těžištěm dobrodružných příběhů, které podněcují naši zvědavost. Hrobky významných panovníků a faraonů byly chráněny důmyslnými pastmi, které měly případným lupičům ztížit nebo znemožnit jejich záměr.

Archeologové a badatelé skutečně narazili při pronikání do hrobek všude ve světě na mnohé překážky, ale přestože nástražné systémy existují, nebyly vždy tak důmyslné, jak by se mohlo zdát. Jakési pasti jsou nastraženy v hrobkách egyptských faraonů, v hrobech tajemných mezoamerických královen i na místech posledního odpočinku čínských císařů. To, zda jsou zde ale záměrně, anebo je zde zanechal zub času, je obtížné rozeznat.

Pasti v pyramidách

Ve starověkém Egyptě se hrobové pasti pravděpodobně používaly, i přesto je však většina hrobek nalezena poškozených a vyloupených. Účelem těchto pastí, jež vznikly plánovaně, bylo každého vetřelce zabít, bez ohledu na to, je-li to lupič nebo archeolog. Například ke střežení Velké pyramidy sloužil jakýsi starověký nástroj, který měl chránit poklady uvnitř před vykradači hrobů. Přitom ale zabezpečujícím systémem pyramid samým o sobě byly nesčetné chodby a zákruty, díky nimž vykradači hrobů bloudili v podzemí celé dny. Mezi další pasti patřily i slepé uličky, jámy plné ostrých hrotů, schodiště vedoucí do nikam nebo doprostřed, písečné pasti a občas i zvířata. Ostré předměty, jako břitvy, meče a podobně byly běžné už v hrobech z doby bronzové i v egyptských pyramidách. Nebyly zde však, aby odradily zloděje, ale měly obětní a dekorativní charakter.

Jaké jsou nejznámější pasti?

Čínská terakotová armáda a automatické kuše

Hrobku prvního císaře sjednocené Číny, Čchin Š'-chuanga, střežila armáda terakotových bojovníků a rtuťové jezero. V jeho propracovaném mauzoleu v provincii Šen-si, objeveném v 70. letech 20. století, byly vedle dalších zázraků objeveny i tisíce terakotových bojovníků v životní velikosti, s různými uniformami, výrazy tváře a účesy. Ti měli císaře chránit a sloužit mu v posmrtném životě. Nebyli ale jedinou nástrahou, jelikož Huangův hrob je obklopen i velkým množstvím rtuti. Její hladina měla sice napomáhat nesmrtelnosti, ale v dnešní době znemožňuje výzkum.

Stejná hrobka obsahovala navíc i automatické kuše a šípy připravené ke střelbě na kohokoli, kdo do hrobky vstoupil. Protože měly existovat společně s řekami rtuti, zůstávají neprozkoumané.

Kromě rtuti se v hrobkách a hrobech po celém světě vyskytují i další toxické látky, stejně jako prach, plísně a bakterie z dávných staletí, které představují nebezpečí samy o sobě.

Egypt: Falešné stěny a podlahy – podzemní labyrint a smrtící stoje

Také hrobka faraona Amenhotepa III. v Údolí králů v egyptském Luxoru obsahovala falešné stěny a podlahy. Byla objevena francouzskými inženýry na konci 18. století a postupně se uvnitř našly různé prvky, které měly cizince udržet v nejistotě. Byla zde schodiště, komory a brány, včetně komory se studnou. Zde se nacházela falešná zeď, za níž byl další průchod do útrob stavby, zakončených ale smrtonosnou šachtou.

Egyptské hrobky byly navíc vybaveny "stroji" na shazování masivních bloků na hlavy vetřelců, jak dokazuje například pyramida faraona Chufua v Gíze. Při průzkumu Velké pyramidy archeologové objevili rýhy na stěnách vedoucích ke královské komnatě. Zřejmě kdysi byly součástí bezpečnostního systému, který shazoval velké kamenné desky na případné lupiče.

Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Záludné schody v Mexiku

I hrobka mexické Červené královny z Palenque měla spoustu nástrah pro případné nezvané hosty. Komplikovaná hrobka v ruinách mayského města Palenque pochází ze 7. století a byla bohatstvím nabitá. Dostat se k pokladům bylo ale velmi náročné. Úzká schodiště se bortila pod nohama a samotný sarkofág byl natřený cinabarem. Tato látka je vyrobena ze rtuti a je extrémně toxická.

Vodní pasti v kanadském Novém Skotsku

Jáma na peníze na Dubovém ostrově v kanadském Novém Skotsku obsahovala vrstvy vodních pastí, jichž si všiml v roce 1795 teenager jménem Daniel McGinnis. Zjistil zvláštní světla a neobvyklý pokles v krajině nedaleko svého domova. S přáteli pak našli tunel s vrstvami kamení, hlíny, dřevěných latí a vzduchových kapes. Při otevření každé je brzy zaplavila voda, která měla pravděpodobně odradit od dalšího kopání. V průběhu konce 18., 19. a 20. století se lidé mnohokrát pokoušeli vodu odčerpat a stavbu plně prozkoumat, ale bezvýsledně. Místo je možná shromaždištěm zednářských artefaktů nebo šperků Marie Antoinetty či rukopisu, který dokazuje, že sir Francis Bacon napsal dílo Williama Shakespeara.

Mumie Amenhotepa I. je rozbalená. Byl krásný muž, vědce překvapily jeho zuby
Magazín

Mumie Amenhotepa I. je rozbalená. Byl krásný muž, vědce překvapily jeho zuby

Písečná past v Kambodži

Chrám Baphuon v Kambodži je zase skrytou písečnou pastí, tedy hroutící se masou písku. Samotná stavba je rovněž postavena na písku, takže při narušení konstrukce prostě zmizí. Pokusy o úpravu stavby ji už tak destabilizovaly a způsobily její propadání, že proces obnovy byl velmi obtížný. Nevíme, zda byl chrám Baphuon postaven záměrně na nestabilním podloží, každopádně však tato ochrana funguje.

Kletby a prokletí

Další věcí, vzbuzující respekt, jsou pak kletby a prokletí. Legenda, že kletba postihne každého, kdo naruší hrobku, provází i hrob faraona Tutanchamona. Když Howard Carter a jeho mecenáš, George Herbert, lord Carnarvon, rozlomili pečeť pohřební komory, po několika měsících podlehl Carter krevní chorobě způsobené komářím štípnutím. Zamřel i návštěvník hrobky a jeden z Carterových přátel, sir Bruce Ingham. Myšlenka  "faraonova prokletí" zde funguje.

Zdroje: www.ranker.com, heimduo.org, www.ancient-origins.net

Tagy Amenhotep III. Francis Bacon George Herbert Howard Carter hrobka Chufuova pyramida Kambodža Marie Antoinetta Habsbursko-Lotrinská schodiště William Shakespeare