„Z dálky mi to připomínalo hlušinu z důlní šachty," popisoval objekt, který spatřil, jakmile vystoupal na vrchol hory. „Když jsem k tomu přišel blíž, vypadalo to jako dokonale kulaté ústí sopky s výškou 70 metrů a šířkou 130 až 160 metrů. Kráter byl jako čerstvý. To však nedávalo smysl. Vulkány v této krajině spí již několik milionů let." Další záhadou byl malý kulovitý kopec o průměru 15 metrů ve středu jícnu.

O původu obrovského kráteru Patomskiy, pojmenovaného podle řeky, jež protéká nedaleko, vznikla řada legend. Podle některých badatelů jde o tajný uranový důl ze Stalinovy ​​éry, vznikl po dopadu tunguzského meteoritu nebo ho vytvořili mimozemšťané. Vědci však na svazích sibiřské anomálie nenašli žádné stopy, jež by podobné scénáře potvrdily.

Kráter Patomskiy na Sibiři

I přesto, že byl kráter objeven v roce 1949, první expedice proběhla až o 56 let později. Vedl ji zkušený geolog Eugeny Vorobiev. Odborníci přiletěli do města Badaybo a poté se vydali na 200 km dlouhou túru. Během ní postihla výpravu tragédie. Jen několik hodin před cílem se Vorobiev náhle skácel k zemi. Později lékaři potvrdili, že podlehl masivnímu infarktu.

„Bylo to hrozné, nevěděli jsme, co dělat. Byli jsme tak blízko. Rozhodli jsme se, že na počest našeho kamaráda expedici dokončíme. Čtyři z nás tak pokračovali v cestě," popsal vedoucí observatoře Irkutské státní univerzity profesor Sergej Jazev. „Jakmile jsme dorazili ke kráteru, byli jsme ohromeni. Dívali jsme se na 250 000 metrů krychlových podzemní horniny vytlačené na povrch. Ale místo toho, abychom okamžitě pochopili původ kráteru, domů jsme se vrátili zmatenější než předtím," přiznal.

V roce 2006 tak byla zorganizována další výprava, během které doktor geologicko-mineralogických věd Alexander Dmitriev z Irkutské státní technické univerzity naměřil v kráteru magnetickou anomálii. Předpokládal, že ji způsobilo železo nebo jiný podobný materiál pocházející z meteoritu. Tuto hypotézu potvrdil doktor fyzikálních a matematických věd Igor Simonov z Moskevského institutu. Jeho experimenty prokázaly, že podivná prohlubeň mohla vzniknout pádem válcovitého objektu ze superhustého materiálu.

Sibiřský krtinec

„Tato teorie byla logická," řekl vědecký pracovník Igor Yermolaev z Ústavu mechaniky. „Provedl jsem tedy další pokusy. Ukázalo se, že letícím objektem mohl být nejen válec, ale dvě tělesa. Pokud by se první pohybovalo rychlostí více než 6,5 km za sekundu, po dopadu by explodovalo a vytvořilo kráter. Výbuch by však způsobil, že druhý objekt by se zpomalil a zahloubil se do země," vysvětluje.

Nečekanou událost by mohly vysvětlit i anomálie, které byly objeveny pomocí dendrochronologického rozboru. V roce 1842 se letokruhy okolních stromů výrazně zvětšily. Rostliny pak 40 let rostly až dvakrát rychleji. „Ostrý skok může být způsoben přísunem hnojiva nebo zvýšením slunečního světla," říká doktor biologických věd Viktor Voronin ze Sibiřského institutu fyziologie a biochemie rostlin. „Existuje však i jiná možnost a to radiace. Příkladem je černobylská katastrofa."

Zdroj: Youtube

Vědci tedy předpokládají, že kráter Patomskiy mohly vytvořit radioaktivní meteority. Z nich se po dopadu uvolnily izotopy s krátkou životností. Ty ozářily vegetaci tak, že její růst dramaticky vzrostl. Postupem času okolní radioaktivita klesla na přirozenou.

Zdroj:

www.historicmysteries.com, www.siberiantimes.com