Prožil rok 3906

Proč minulý čas, když jde o budoucnost? V roce 3906 se totiž ocitnul Paul Amadeus Dienach a své prožitky zaznamenal do svého deníku. Paul se narodil v Curychu v roce 1884. Od dětství chtěl být učitelem, což se mu splnilo. Po studiích vyučoval němčinu a francouzštinu. Miloval ženu, která ho však opustila a provdala se za mnohem lépe finančně zajištěného muže. Zlomilo mu to srdce a naprosto ho to zdrtilo, trpěl i depresemi. Je to smutné, ale až dosud ne zcela neobvyklý příběh.

Paul ale v roce 1917 dostal nemoc mozku zvanou Encephalitis lethargica. Její příčiny a původ nejsou objasněné. První epidemie vypukla v roce 1916 a úmrtnost byla vysoká. Paul nejdříve během dne usínal na minuty, hodiny, pak celé dny. Nakonec se mu hodně přitížilo a v curyšské nemocnici v roce 1921 upadl do kómatu. Ve svém spánku žil jako jiný člověk a v jiné době.

Paul se probral

Paul se probral v roce 1922. Zjistil, že mu během jeho spánku zemřela maminka. Lékaři mu oznámili, že má tuberkulózu, kterou se nejspíš nakazil v nemocnici. Po částečném zotavení se přestěhoval do Řecka, kde vyučoval francouzštinu. Neměl příbuzné, kamarády, své vzpomínky na vzdálenou budoucnost proto svěřil stránkám svého deníku.

Byla však jedna osoba, se kterou se velmi sblížil. Tou byl jeho student Georgios Papachatzis, který se později stal významnou osobností v oblasti práva, rektorem Panteionské univerzity sociálních a politických věd a místopředsedou Státní rady. S vědomím, že mu moc času kvůli chatrnému zdraví nezbývá, Paul se chtěl v roce 1924 vrátit do svého rodného Švýcarska. Svůj deník s vděčností daroval Papachtzisovi s prosbou, aby se o něm nikdy nikomu nezmínil v obavě, aby ho nepovažovali za blázna.

Vzpomínky na blízkou budoucnost

Papachatzis si deník přečetl. Paul v něm zdůraznil, že není spisovatel ani člověk s velkou fantazií. Popsal, jak jeho vědomí opustilo tělo a probral se v roce 3906 jako Andreas Northam, který se v nemocnici zotavoval po nehodě v létajícím autě. Na osmi stech stránkách pak vylíčil budoucí staletí.

Mnozí můžou namítat, že po prodělané nemoci mohl trpět bludy. Nicméně roky 2000-2300 zmínil jako období, kdy se lidstvo bude potýkat s přelidněním, ekonomickou nerovností, snahou o finanční přežití, ničením životního prostředí, nadměrným čerpáním přírodních zdrojů, nedostatkem potravin a místních válek…

Paul předpověděl i kolonizaci Marsu. Bude dokončená v roce 2204. Za čtyřicet let poté ale 20 milionů pozemských Marťanů zahubí vesmírná katastrofa a již nikdy nedojde k pokusu o jeho nové osídlení.

Budoucí tisíciletí v kostce

Dle Paulových zápisků v roce 2309 v důsledku neřešených problémů vypukne ničivá celosvětová válka. Většina lidstva zahyne. Dnešní civilizace přestanou existovat a zrodí se Homo occidentalis novus. Od roku 2396 se pak začne „doba temna lidstva“ rychle blížit svému konci a rok 2400 bude rokem „1“. Všechny problémy budou vyřešené.

Během dalšího tisíciletí nastane zlatý věk lidstva. Na Zemi bude žít necelá miliarda lidí, všichni budou jeden národ, budou si rovni, bude dostatek všeho pro pohodlný život. U nového homo pak citový, mentální a duchovní rozvoj, a hlavně sebezdokonalování převáží materiální hodnoty a technologie. Zákonů bude jen pár. Nebude jich třeba, jelikož zlo a zločinnost již téměř vymizí.  

Paul také předpověděl, že lidé budou pracovat jen dva roky – od 17 do 19!

Papachatzis Paulovy zápisky psané francouzsky přeložil do řečtiny a navzdory jeho přání je v roce 1972 vydal jako knihu s titulkem Kroniky z budoucnosti: úžasný příběh Paula Amadea Dienacha.

Zdroje: historyofyesterday.com, archive.org, www.bizsiziz.com