Dostal se mezi „přední umělce“

Zpíval od malička a zpívat uměl, to mu nelze upřít, ostatně jeho otec byl zpěvákem v kvartetu Nezbední bakaláři, dědeček byl herec. Hudební vzdělání ale neměl. Vyučil se ve smíchovské Tatrovce soustružníkem, maturitu získal na dopravní průmyslovce. Po základní vojenské službě díky konkurzu krátce působil v divadélku Paradox, poté přešel zpívat do klubu Alhambra. Následovalo několik hudebních uskupení, až se dostal ke skupině Star Club. S ní v roce 1967 zazpíval v SSSR na setkání mládeže obou socialistických zemí.

O dva roky později přijal nabídku pop swingového zpěváka Richarda Adama, aby mu dělal předskokana na turné po Sovětském svazu. Přijal ji a byl jedním z našich prvních, či z mála, kteří po událostech „osmašedesátého“ jezdili do svazových republik koncertovat. Stal se tak „zpívajícím vyslancem socialistického přátelství“ – jak se o něm říkalo.

S kartou v ruce

V 70. a 80. letech zažil období na výsluní, vyprodané sály a především „v socialistickém bloku“ prodával miliony desek. První album mu vydala sovětská společnost Melodia. I doma mu kromě mnoha singlů vyšla čtyři alba, z nichž mnohé pro něho složili sovětští autoři. Poslední LP s názvem Báječný víkend mu vyšla v roce 1979.

V roce 1973 začal vystupovat s dívčí vokální skupinou Jazzinky, s níž koncertoval v mnoha politicky spřízněných zemích, Německé demokratické republice, na Kubě, ve Vietnamu, Laosu, Řecku…

Na následujícím videu si ho můžeze připomenout s manželkou Bobinou:

Zdroj: Youtube

V repertoáru měl sice příjemné písničky, jako Šlehačky více či Čokolino, ale takový Samovar či Smugljanku mnozí „nemuseli“ jak se říká, nicméně díky nim byl pro tehdejší pohlaváry „vzorovým“ zpěvákem a pro mnohé byl politickým idolem.

Na následujícím videu si můžete poslechnout jedenu z jeho nejznámějších písní:

Zdroj: Youtube

Je nasnadě, že po sametové revoluci už neměl žádnou šanci, i kdyby zpíval lépe než zlatí slavíci. Jeho hvězda, která zářila rudou barvou, pohasla a zpěvák začal velmi rychle upadat v zapomnění. V roce 1995 ho navíc postihla těžká mozková příhoda, ohrnul na polovinu těla, skončil na invalidním vozíku, postižené měl i hlasivky. V těžkém období mu stála po boku „jazzinka“ Božena „Bobinka“ Ulrichová, s níž se v roce 1984 oženil. Díky rehabilitaci, a hlavně její péči začal znovu chodit, ale byl odkázán na neustálou péči. Starala se o něho dvacet tři let.

Přidáme ještě jedno video, tentokrát v budovatelskémduchu:

Zdroj: Youtube

Bobina v restituci získala činžák v Praze, kde ještě před jeho postižením socialistické hvězdy provozovali denní bar a salón krásy, a tak nebyli odkázáni na svou pohaslou pěveckou kariéru. Díky tomu jejich syn Pavel, který se jim narodil v roce 1991 mohl studovat v zahraničí a hrát závodně tenis.

Pavel Liška pochází z Benešova, kde se narodil 31. července 1941. Zemřel 30. prosince 2018. Jeho ostatky byly uloženy do rodinného hrobu a na jeho poslední cestu ho vyprovodili jen jeho blízcí příbuzní.

Zdroje: www.krajskelisty.cz, stars24.cz, www.super.cz