Celým jménem Pavel Trofimovič Morozov se narodil 14. listopadu 1918 v chudé rodině jako nejstarší ze čtyř až pěti dětí. Ač jeho život nebyl ničím výjimečný, Sovětský svaz se postaral o to, že jej znal každý jako prototyp hrdiny a následně i mučedníka.
Pavlíkův otec, Trofim Morozov se postavil proti násilnému združstevňování a podporoval kulaky, čímž se vzepřel stalinistickému režimu. K tomu ještě falšoval dokumenty. Naopak v případě jeho syna jablko padlo daleko od stromu. Pavlík byl vzorný pionýr, dokonce zakládající člen Mladých pionýrů ve své škole. Říkalo se, že byl zcela oddán myšlence kolektivizace a ve všem stál proti svému otci, kterého nakonec udal. To je ale část té propagandistické verze.
Na sovětskou propagandu o Pavlíku Morozovovi se podívejte zde:
Oko za oko
Otec Morozov byl v gulagu a následně popraven, dokonce si musel prý vykopat i vlastní hrob. Načež se za něj postavila celá vesnice i rodina. A Pavlíka údajně zavraždili. Sovětská propaganda z něj udělala mučedníka, jelikož v době jeho smrti mu bylo pouhých 13 let. Z Pavlíka se stal hrdina a příkladný pionýr, který za svou pravdu položil život.
Následoval vykonstruovaný proces, v němž byla obviněna nejen matka obou zavražděných chlapců (Pavlík byl zabit v lese údajně i se svým osmiletým bratrem Fedim), ale i jejich prarodiče. Příběh byl v této podobě držen až do konce 80. let, kdy do něj vnesla světlo až Gorbačovova garnitura. Vše se o 180 stupňů obrátilo a z Pavlíka se stal přes noc nepřítel. Kde je ale pravda, se nedozvíme, protože všichni očití svědci jsou mrtví a důkazy byly zfalšovány. Kde je však pravda?
Propaganda versus realita?
Podle propagandistické verze byl Pavlík tedy mučedník a hrdina, fanatický stoupenec kolektivizace, který udal svou rodinu i sousedy za skrývání vypěstovaného obilí a neplnění státních dodávek. Zároveň se stal i symbolem protikladu křesťanské morálky a za komunismu byl považován za vzor pro všechny sovětské děti.
Když byly za Gorbačova odtajněny spisy a na světlo světa vešel skutečný příběh, ukázalo se, že Pavlík šel s bratrem do lesa proto, že tam jeho dědeček skrýval saně, které mu chtěl sovchoz zabavit. Jiné verze zase hovoří o tom, že zde Pavlíkova rodina ukrývala zbraň. Saně či zbraň (?) chtěl ukrást i někdo jiný, kdo také Pavlíka, který byl údajně slabomyslný, zabil. Stejně tak i jeho bratra, ale těla byla nalezena až po třech dnech.
Existují ovšem i další teorie, podle nichž Pavlíka například zabil zabiják sovětské tajné policie Spiridon Kartašov, a to se Stalinovým vědomím.
Ať to bylo jakkoli, Pavlík měl zřejmě smůlu. Ještě o to větší, kolik teorií je s jeho předčasnou smrtí spojeno.
Nejpravděpodobnější verze
Nakonec se po letech ukázalo, že za smrtí Pavlíka stojí rodinná tragédie, ale zcela jiná než ta původní. Taťána Morozovová, matka obou chlapců, podezřívala příbuzné ze strany svého manžela Trofima. Nakonec se k zabití obou chlapců přiznal Pavlíkův devatenáctiletý bratranec Danila a důvodem byla běžná rodinná rozepře. Pavlíkův otec, byť předseda místního sovětu, nedokázal rodinu uživit a hodně pil. V opilosti bil manželku i děti a když koncem 20. let rodinu opustil, o jeho, byť malý majetek, se strhl rodinný spor. Jeho vyústěním byla nemilosrdná vražda.
Novodobé vyšetřování také ukázalo, že Pavlík pravděpodobně proti svému otci u soudu nesvědčil, vyjma toho, že přiznal, že otec matku bil a falšoval dokumenty. Navíc zřejmě ani nebyl tak zapáleným pionýrem, jak se říkalo.
Zločin se nakonec stal jedním ze světově nejslavnějších případů propagandy sovětského režimu. Vyšlo o něm mnoho dobově poplatných knižních děl, než byl nakonec jeho kult v 90. letech nadobro zničen. Dodnes je však dost lidí přesvědčeno, že pravda byla někde mezi a že si chlapec, dříve tak opěvovaný, takové zatracení nezaslouží.
Zdroje: