Ve 14. století skutečně panoval velký hladomor. Způsobily ho neobvykle dlouhé deště a přetrvávájící chlad. Tento hladomor vyhubil zhruba 15% všech obyvatel. Společenská struktura byla napjatá kvůli hrůzným zprávám. O tom, že muži a ženy často pojídali své psy nebo dokonce koně, až po jisté případy kanibalismu.
Co jste si ve středověku koupili za jeden groš?
Mnoho lidí bylo nuceno prodávat půdu a vše, co mohli, aby získali peníze na nákup potravin, jejichž cena neustále rostla. Na druhou stranu stavy hospodářských zvířat neustále klesaly, zvířata byla porážena na maso.
Nájemné a příjmy se však postupně začaly obnovovat a tato nová "prosperita" pak byla založena především na vzájemných vztazích mezi venkovem, panskými domácnostmi a nově se rozvíjejícími tržními městy.
Vznikly také širší obchodní sítě. Italští obchodníci v Anglii se významně podíleli na obchodu s vlnou. Obchodovali s více než polovinou vyvážené vlny a namísto ní pak dováželi zlaté kovy, středomořské zboží a exotiku. Portugalské lodě vykládaly náklad fíků, rozinek, barviv, kůže a medu a odplouvaly naložené plátnem, závěsy, cínem, olovem a velšským suknem.
Export i import té doby výrazně dobře ovlivnila především komercializaci středověké Anglie.
Jeden groš sestával z 12 parvů neboli haléřů a na běžnou stravu člověku stačila zhruba půlka groše. Za jeden groš jste si pak koupili pár vajec, při dobré ceně jednu slepici, nůž, kus másla nebo sýr.
Jaká byla výplata běžného člověka
Základním platidlem středověké doby byly tedy stříbrné groše.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Koncem čtrnáctého století se výrazně zvýšila spotřeba masa, zejména u městského obyvatelstva. Vzhledem k nízkým cenám půdy a vysokým mzdám se životní úroveň mnoha lidí, kteří přežili mor, zvýšila. Stoupala například spotřeba piva, která se koncem 14. století pravděpodobně pohybovala kolem tří pint na osobu a den. Mnozí opouštěli venkov ve prospěch výdělku ve městech a tradiční vztahy mezi vlastníky a nájemci a společné metody obdělávání půdy musely být nově definovány.
Výplaty se výrazně lišily na základě zvoleného zaměstnání. Jinak vydělával zedník a jinak nádeník. Tehdejší průměrný plat zedníka se pohyboval okolo 3 grošů, nádeník si pak vydělal 6 grošů za týden a naopak plat tesaře se pohyboval až okolo 20 grošů týdně.
Zdroje:
