Povídalo se, že Pérák dokáže přeskočit celou ulici i rozjetý vlak. Na obličeji nosí podivnou masku a přepadává nacisty, kteří přišli okupovat českou zemi. Pověst byla za druhé války tak rozšířená, že se mnozí Němci opravdu báli vycházet po setmění ven. Pérák se nejvíce vyskytoval v Praze, ale spatřen byl prý také na Pardubicku, Kladensku a Vysočině.

Jak se historky šířily Protektorátem, nabalovaly se k nim další detaily a spekulace. Někdo věřil, že se za tajemnou maskou skrývá český parašutista vyslaný z Anglie, jiný soudil, že jde o domácího odbojáře bojujícího na vlastní pěst. Podle střízlivějších myslí byly pověsti o skákajícím muži trochu přehnané. Lidé se jimi ale rádi strašili.

Dodnes už nikdo nezjistí, zda si nějaký odvážlivec skutečně za války nasadil na nohy pružiny a zkusil s nimi skákat městem. Nápad by ale rozhodně nevzešel z jeho hlavy, protože ačkoli je Pérák považován za ryze český fenomén, jeho kořeny najdeme už v Británii 19. století.

Londýn a další velkoměsta tehdy terorizoval fantom zvaný Spring-heeled Jack. Nešlo přitom o hrdinu chránícího slabé spoluobčany, nýbrž o ďábelského násilníka, který sexuálně napadal ženy a okrádal muže. Kreslíři ho často zobrazovali podobně jako česká tradice popisovala čerta - s rohy, bradkou a špičatýma ušima. Místo kopyta měl ovšem dotyčný na obou nohou pružiny.
(Zdroj: en.wikipedia.org)

Spring-heeled Jack byl prý téměř 3 metry vysoký a vydechoval modrobílý plamen. Policie ho nikdy nedostihla, dlužno ale dodat, že se o to nejspíš ani nikdy nepokoušela. Spring-heeled Jack byl přízrakem, kterého zbožňovali senzacechtiví novináři; realisticky uvažující jedinci v jeho existenci přirozeně nevěřili.

Legenda se nicméně rozšířila do dalších evropských zemí a ve 20. letech minulého století zakotvila i v novopečeném Československu. Lidé měli zpočátku z Péráka strach. S příchodem okupace si z něj ale naopak udělali hrdinu, jako by doufali v nějakou nadpřirozenou ochranu. "Z představy, že tento záhadný nepolapitelný kriminálník uniká spravedlnosti, poměrně přirozeně za války vznikla domněnka, že tajemný fantom utíkající před dobovou mocí může vlastně být i jejím nepřítelem," vysvětlil v rozhovoru pro Lidovky.cz etnolog Petr Janeček.(Zdroj: www.lidovky.cz, únor 2018)

Hned po válce natočil režisér Jiří Trnka o Pérákovi krátký animovaný film, kde ho vylíčil jako temný postrach nacistů. Tato charakteristika už postavě v lidských myslích zůstala.