Perský záliv je mělké epi-kontinentální moře dlouhé přibližně 1 000 km a široké 200-350 km. V jedné oblasti, kolem Hormuzského průlivu, se pak moře zužuje na šířku asi 60 km.
Jak se uvádí v Encyclopedii Iranica, dosud nikde na pobřeží Perského zálivu v Íránu nebyly nalezeny žádné neolitické pozůstatky, což dělá nález o to zajímavější. Nejstarší dosud identifikované archeologické pozůstatky na íránském pobřeží sestávají ze střepů mezopotámského typu Ubaid. Jak se navíc zdá, tato oblast mohla být osídlena daleko dříve, než se zdálo. V posledních letech archeologové objevili důkazy o vlně lidských osídlení podél břehů Perského zálivu, která se datuje do doby přibližně před 7 500 lety.
Lokalita je sama o sobě záhadou
Samotý ostrov Qeshm, kde se Samaneh Lashgariová potápěla, je pak rájem pro ekoturisty. Jeho součástí jsou rozsáhlé mořské lesy Hara a asi 60 vesnic rozesetých většinou po jeho skalnatém pobřeží. Najdeme zde i geologicky zajímavé kaňony, kopce, jeskyně a údolí, z nichž většina je chráněna jako součást geoparku Qeshm Island. I proto je místo zapsáno do seznamu UNESCO.
Poblíž ostrova Qeshm našla archeoložka Samaneh na mořském dně neznámý předmět, o němž se nejprve domnívala, že je z kamene. Při bližším prozkoumání si na něm však všimla náboženských motivů. Byly na něm do čtyřlístku vyryty kříž, svícen židovského tvaru, plamen a obloukovitá struktura, takže podle prvních odhadů může mít potopený předmět duchovní význam, protože nese náboženské tvary a motivy.
Na dně Perského zálivu byl objeven zvláštní předmět
Zvláštní předmět duchovního významu
Na konec se ukázalo i to, že se nejedná o kámen, ale o předmět vyrobený z něčeho, co je podobné skelnému vláknu s bíle zbarvenou vrstvou, která má geometricky tvar válcovitého disku.
Podle zpráv archeoložky bude předmět podroben dalšímu pečlivému zkoumání. Podle článku zveřejněného v časopise Current Anthropology se totiž na kdysi úrodné pevnině, která je dnes ponořena pod hladinou Perského zálivu, možná vyskytovaly jedny z prvních lidských populací mimo Afriku.
Kdy byla oblast Perského zálivu osídlena?
Archeolog a výzkumný pracovník Birminghamské univerzity ve Velké Británii, Jeffrey Rose, tvrdí, že oblast kolem ostrova Qeshm mohla být osídlena daleko dříve, než se vědci domnívali. Podle jeho představ zde možná žili lidé o 100 000 let předtím, než lokalitu před 8 000 lety pohltil Indický oceán. To by znamenalo, že i lidé se zde natrvalo usazovali o tisíce let dříve, než předpokládají současné migrační modely.
Na video o nalezených archeologických raritách, které dosud nebyly vysvětleny, se podívejte zde:
"Tam, kde dříve existovala jen hrstka roztroušených loveckých táborů, se najednou prakticky přes noc objevilo více než 60 nových archeologických nalezišť s dobře postavenými, stálými kamennými domy, dálkovými obchodními sítěmi, složitě zdobenou keramikou, domestikovanými zvířaty, a dokonce i doklady o jedné z nejstarších lodí na světě," řekl Rose.
Tyto populace se zde neobjevily přes noc, jen nám chybí záznamy o nich, které zřejmě zůstaly pod hladinou Mexického zálivu. Nedávno objevená archeologická naleziště v Jemenu a Ománu přinesla kamenné nástroje ve stylu, který se liší od východoafrické tradice.
Nalezený předmět by mohl být prvním svědectvím. Možná v hlubinách Perského zálivu ještě nalezneme další dílky do lidské evoluční skládačky.
Zdroje:
