Marek Morvai-Javorský byl tehdy dvanáctiletý klučina. Režisér Pelíšků Jan Hřebejk si ho vyhlédl poté, co už měl malý Mareček za sebou zkušenost coby moderátor magazínu České televize pro děti Klubíčko. Tuto práci dostal, když mu bylo pouhých osm let. Začínal přitom v Bratislavě, kde se roku 1986 narodil, v magazínu pro děti s názvem Od Kuka do Kuka.

Hřebejk nicméně nejdříve připravoval seriál pro Českou televizi, Kde padají hvězdy. Do Pelíšků Marka oslovil až poté, co si ho na svém seriálu otestoval. A byl s ním spokojený, tudíž nabídka na další roli na sebe nenechala dlouho čekat. Marek Morvai-Javorský a Jan Hřebejk pak spolu ještě pracovali na televizním projektu Bakaláři, což jsou skutečné příhody a anekdoty diváků ztvárněné známými herci. 

Marek se pak objevil ještě v pár slovenských pohádkách jako jsou Lízankové krášovstvo a O Dúhenke, ale v současnosti se už herectví nevěnuje. Vystudoval obchodní akademii a jeho profesí je IT a fotografování. Na dětství spojené s herectvím a na Pelíšky ale vzpomíná s příjemnou nostalgií.

V Pelíškách vidí více než komedii z minulosti

Ačkoliv se po něm prakticky slehla zem, v rozhovoru pro deník SME prozradil, jak si na natáčení pamatuje. „Nemusím se na sebe dívat, ale samozřejmě se mi ten film líbí. Miluji ho kvůli jeho výjimečnému soundtracku a miluji poselství tohoto filmu, které je důležité. Jsem rád, že se film lidem líbí a stal se kultovním. Ale také se trochu obávám, jestli to poselství nezmizelo, protože lidé vnímají Pelíšky hlavně jako komedii,” uvedl dnes již ne-herec.

Pelíšky se odehrávají v roce 1968 těsně před tím než do Československa vtrhla ruská vojska. Na samém konci filmu je scéna, kdy se právě Eva Holubová, jakožto maminka se synem Péťou, kterého ztvárnil právě Morvai-Javorský spolu s náhradním tatínkem Jiřím Kodetem chystají emigrovat. 

Někdejší herec poukazuje na to, že tehdejší režim rozbil spousta rodin, které se kvůli emigraci už nikdy neviděly. „V tom příběhu bylo ještě štěstí, že jsme skončili v Londýně, a ne na Pankráci nebo někde v pracovním táboře. Pozitivní zprávou je, že lidé si v té době dokázali navzájem pomáhat, spolehnout se sami na sebe. A to i přes rozdílné charaktery postav ztvárněných panem Kodetem a Miroslavem Donutilem. Dokázali si k sobě najít cestu, a to je také odkazem dodnes,” dodává představitel Péti. 

Zázvorková se rozplakala, k Duškovi se nevyjadřuje

Nejsilnějším zážitkem z natáčení pro něj bylo, když se Stella Zázvorková neplánovaně rozplakala. Bylo to v moment, kdy Jiří Kodet hraje na klavír státní hymnu. Této scéně ale předcházela její příprava, která vypadala tak, že na klavír hrál nejprve kameraman Honza Malíř. Bylo to z důvodu, aby si Jiří Kodet osvojil pohyby, které se u klavíru objevují. A když Malíř dohrál svou hymnu, Stella Zázvorková neudržela slzy. 

Není sporu o tom, že ve filmu se objevily ty největší herecké kapacity jako Miroslav Donutil, již zmíněný Jiří Kodet a Eva Holubová se Stellou Zázvorkovou nebo Bolek Polívka. Když však přišla řeč na Jaroslava Duška, který hrál původního nápadníka Holubové a po němž chtěl malý Péťa vědět, zda hovno hoří, dětský herec se zdráhal vyjádření. 

„Jarda Dušek je výborný herec a skvěle se s ním pracovalo. Je to z velké části svobodná a čistá duše. Nesouhlasím s některými tvrzeními z toho, co řekl, ale nechci zacházet do podrobností. Věřím, že kdybych se s ním setkal, mohli bychom si dobře popovídat. Určitě je to dobrý člověk povahou i srdcem,” vypadlo z něj nakonec, bylo však poznat, že toto téma mu rozhodně příjemné není.

I když se herectví dnes již nevěnuje, přiznává, že když byl mladší, pomáhala mu tato role balit holky. Zároveň ale dodává, že je i tak vždycky musel ukecat a mnohem větší přínos v Pelíškách viděl právě v tom, že dokázal pochopit dobu, ve které se celý film odehrává. 

Zdroj: domov.sme.sk, csfd.cz